Marek Nenutil je charismatický umělec, jehož síla spočívá v až existenciální vášni a radikální upřímnosti, se kterou zkoumá svět kolem sebe, aniž by si příliš lámal hlavu nad definicí vlastního vizuálního jazyka. Na své cestě se neohlíží do minulosti, naopak je jeho posláním neustále objevovat nové dimenze života ve všech jeho podobách. Nyní se představuje s retrospektivní výstavou Power of Life, která odráží pestrost coby hlavní definiční znak jeho tvorby, ať už se jedná o použité techniky nebo různorodá společenská témata, kterými v čase proplouvá.

Odmalička byl hnán touhou stát se umělcem. Nejvíce tíhl ke kresbě a malbě, již tehdy se ale projevila také jeho vášeň pro tvorbu objektů, když skládal dioramata z nepřeberného množství nalezených předmětů. Tato umělecká všestrannost Markovi zůstala dodnes, byť je dnes jeho dominantním výrazovým prostředkem malba. V mládí si prošel také epizodou graffiti, která sloužila jako překlenovací můstek jeho výtvarné vášně z puberty do dospělosti, aby se následně několik let věnoval profesionální ilustraci. Markův osobitý styl té doby odráží nejen jeho preciznost, ale také schopnost vypointovat zobrazovaný motiv použitím hyperboly, která je důležitou součástí jeho rukopisu. Již tehdy se také začal vynořovat člověk coby stěžejní téma Markovy tvorby.

Kolem roku 2016 Marek dospěl k vlastní “nenutilovské” estetice typické výraznou expresivitou, pulsující energií a sytostí barev. Tvorba té doby je charakteristická bizarními výjevy na pomezí dystopie a grotesky nebo absurdního dramatu, v němž hraje hlavní roli člověk a všeobjímající napětí, pramenící z problémů současného světa – od globální ekologické krize až po nárůst násilí, nenávisti a xenofobie – které prosakují do současnosti prostřednictvím masmédií, sociálních sítí a fake news všeho druhu. Přehlcenost okolního světa však odkrývá lidskou osamělost, která k nám citlivě promlouvá v Markově navazujícím cyklu obrazů, ve kterých často vystupuje pouze jedna ženská postava ve své intimní nahotě, ať už fyzické či emocionální.

Poněkud překvapivě, avšak s lehkostí sobě vlastní, Marek v navazujících cyklech z let 2019 – 2020 opustil svou typickou barevnost a vydal se vstříc experimentování s černobílou tonalitou obrazů. Tematicky se zde mísí surrealistické rituální scény tajuplných postav v maskách či personifikovaných zvířat, které jako by nám odkrývaly podivný snový svět, který je nám ale v nitru něčím dobře známý. Navazující série je pak dedikována sportu, snad v touze provzdušnit tíživou atmosféru předešlé tvorby.

Nejnovější práce Markovy práce vyjadřují odvrácení pozornosti od člověka směrem k přírodním motivům, ve kterých zdánlivě nachází vnitřní klid a smíření. Pestrobarevné rybky plavající ve vodě nebo květy ve své přirozené jednoduché kráse však jako by implicitně poukazovaly na křehkou rovnováhu, o kterou přicházíme.

I přes naléhavost témat Markovy tvorby je to právě neutuchající síla a existenční podstata, která jej i přes zdravotní problémy žene kupředu a motivuje dál tvořit. A kterou si zrcadlí do světa kolem sebe – lidí, zvířat, rostlin – jejichž životem překypující energii cítíme na vlastní kůži.

Vojtěch Fiala, kurátor výstavy

Dům umění a kostel sv. Václava v Opavě