Dílo Vladimíra Kopeckého patří dnes již k nepostradatelným kapitolám českého poválečného umění. Ač byl vždy solitérem, je pevně začleněn do oblastí malby, sochy a v neposlední řadě skla, jehož cesta k celosvětové proslulosti je i osobním příběhem tohoto autora. Jeho postavení mezi umělci generace 60. let bylo totiž specifické. Důvodem může být prvotní zařazení mezi umělecké skláře, či neúčast ve skupinách neoficiálního umění. Jeho tvorba je tak specifická právě proto, že nejdůležitější pro něj je a vždy bylo být především sám sebou.

Výstava v Severočeské galerii v Litoměřicích představuje autora ve všech jeho zásadních polohách, ovšem důraz klade na tvorbu nejaktuálnější. Tu divák díky reprezentativnímu zastoupení děl starších může dobře srovnávat a pochopit

Anna Fulíková

Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích