Alexandra Tamásová

Jana Farmanová (1970) se ve svojí autorské výtvarné tvorbě věnuje výlučně malbě. Autorka tvoří se zkušeností v tradici světové historické malby a malby 20. stoletía zpracovává tematiku v myšlenkových a vizuálních okruzích, které potom následně teoretici pojmenovávají jako cykly. Jana Farmanová staví na malířské tradici vizuální i estetické. Pracuje s kolektivní malířskou pamětí, obrazovou látku si však svébytně vybírá sama. Svoje zaujetí tématem rozebírá jako literát, píšící text na vícero řádcích. Jedno téma se autorce "prolíná" z obrazu na obraz, či z přípravného akvarelu na plátno. Toto "prolínání" tématu ohraničuje časové rozprostření, zároveň podporuje silnou naraci děl. Zpracovává civilní téma (rodiny, soukromí, toho, co naplňuje problematiku všech metafor domova o budovaní mezilidských vztahů – teplo domova) jazykem, který dává vážnosti magickou poetiku, důstojnost a sdílnost zároveň. Osobní zaujatí partnerskými vztahy a s tím spojené ambivalence rozpadu, odloučení, spojení a znovunalezení jsou taktéž nevyčerpatelným zdrojem pro metaforické obrazy, které jsou součástí její nedávného cyklu akvarelů O srdci (2011) a ty jsou i jedním z východiskových témat pro aktuální výstavu. Srdce v tomto cykle je metaforou křižovatky životní, či reálný pulzující fyzický orgán, do kterého se noří ženská ruka jako do malé divadelní kabelky. Na malých akvarelových obrázcích autorka analyzuje různé podoby vztahů a třídí je do vizuálních metafor. Další tematický okruh, který vystavuje, je součástí jejího výzkumu. Jedná se o sérii akvarelů a olejomaleb, ve kterých portrétuje spící osoby. Fyzicky jde o přítomnost těla i ducha, ale jde o alterovaný stav vědomí, ve kterém nefungují přirozené reakce mozku na okolí. Autorka tímto vizuálním výzkumem se snaží znova zachytit ambivalenci přítomnosti a nepřítomnosti fyzického bytí. Zároveň hranice zobrazování portrétu a jejich změny při stavu trvalého vědomí a spánku.

Kurátor výstavy Leszek Wojaczek a Alexandra Tamásová

Galerie Kaple