Finistère Jana Zrzavého

Václav Brožík, František Gross, Věra Jičínská, Toyen, Jan Angelo Zeyer, Josef Hnízdil, Svatopluk Klimeš, Pavel Nešleha, Libor Pisklák, Lubomír Fuxa, Patrik Hábl, Marie Filippovová, Richard Konvička, Jiří Sozanský

Autor projektu a kurátor výstavy: Jan Brodský

Texty: Richard Drury, Jan Brodský

Záměr výstavy Finis Terrae vychází z někdejšího fotografického projektu Bretaň Jana Zrzavého, z intuitivního hledání charakteru „civilizací nepříliš zasažené země“,

Tak, jak ji známe ze Zrzavého meziválečné tvorby v severní části Bretaně Armorique (Ploumanac’h, Trégastel, Ile de Bréhat) a zejména v západní části Finistère (Ile de Sein, Camaret, Le Fret, Locronan), tedy „na konci světa“ – regionu plného megalitů, bludných balvanů na pobřeží a typických kamenných staveb, odolávajících pomíjivosti. Zrzavý ve svých dopisech píše o příchodu do Bretaně jako o „konečně nalezené zemi svých snů“ a vzpomíná na dětství v krajině Vysočiny s kamennými hrázemi splavu v rodné Okrouhlici… Bretaň se od poloviny 19. století stala pro zvláštnost prostředí vyhledávaným místem malířů z celého světa, podobně jako Normandie (zejména Etretat). Jan Zrzavý však popravdě sám o sobě ve svých pamětech říká, že Bretaň maluje jinak než ostatní. Avšak tvrzení mnohých, že bretonské obrazy maluje k obrazu svému mohou zaznít jen od těch, kteří tento kraj nenavštívili – sám Jan Zrzavý přiznává, že se v Bretani uchýlil více k realistické malbě. Pravda, někdy také stylizuje, a to zejména, když v Bretani nepobýval. V poválečném období, po uzavření Československa vůči západní Evropě je jeho bretonské období kunsthistoriky zmiňováno pouze jako zkušenost k porozumění české krajině. V době nemožnosti svobodně cestovat (díky poválečné totalitě a později normalizaci) nás Bretaň s její syrovostí a až tajemným metafyzičnem mohla přitahovat právě díky Zrzavého obrazům…

Výstava Finis Terrae se dotkne tvorby některých předchůdců a současníků Jana Zrzavého, ale také ukáže tvorbu některých současných výtvarníků, které Bretaň svým prostředím ovlivnila v jejich tvorbě.

SGVU — Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích