Výstava připravená ke 100. výročí narození novoměstského rodáka Arnošta Košíka.

V novém rozšíření naší stálé expozice představujeme muže číslo 3 v sochařské tradici Nového Města na Moravě. Arnošt Košík by letos oslavil 100 let. Sochař si byl vědom linie rodáků, předchůdců, Štursy, Makovského a jejich přijetí v regionu. Snad proto je východiskem pro jeho pozdní tvorbu převážně velmi progresivních forem perfektní zvládnutí realistické figury. Dokládá to jeho portrétní tvorba. Série portrétů vlastní babičky, reliéfní portréty významných osobností Novoměstska, portrét Boženy Němcové, nebo socialisticky realistický Minér. V realistickém díle zúročil své zkušenosti studia Vysoké školy uměleckoprůmyslové u Jana Laudy a Josefa Wagnera a po válce Akademie u prof. Karla Pokorného.

Přelomovým dílem je pravděpodobně plastika Vysočina, kde se expresivním gestem odpoutává od zachycování reality a napříště se přiklání k čistotě geometrického tvaru, je inspirován přírodními silami, pohybem, nebo se zabývá hmotným ztvárněním hudby. Ve své drobné i monumentální plastice se přiklání k nezvyklým materiálům, jako je tombak, leštěný hliník, kombinace svařený kov, kámen, beton. Jako nejvýznamnější bychom měli připomenout monumentální tvorbu v exteriérech Prahy (vrcholná plastika Fuga v Hloubětíně), kde později žil a tvořil, Ústí nad Labem (svařovaná plastika nad portálem Kulturního domu, odstraněna po okupaci 1968) Ostravy a řady realizací na Vysočině a přímo v rodném městě. Monumentální tvorba se stala hlavním těžištěm Košíkovy práce a jeho snu o progresivním sochařském projevu, který směřoval ke kinetickým objektům. Řada návrhů zůstala nerealizována, několik děl, z dnešního hlediska opravdu nadčasových, se zdá být ztraceno. Výstava je doplněna o záběry těchto roztroušených realizací, případně o historické dokumenty již neexistujících děl. Přijďte se podívat, sochař určitě stojí za vaši pozornost.

Horácká galerie v Novém Městě na Moravě