Sbírkový fond VČG řadí tuto instituci v rámci České republiky k významným galeriím. Letošní akvizice zásadním způsobem doplní mezeru, kterou ve sbírce pociťujeme v souvislosti s nedostatečným zastoupením děl umělců, kteří už od 50. let stáli mimo oficiální struktury. Autoři jsou výraznými solitéry na české umělecké scéně a jejich tvorba často nese symbolistní až existenciální podtext nebo silný duchovní náboj.

Mezi největší letošní úspěchy Východočeské galerie se řadí nákup díla Pavla Brázdy 5 minut před koncem světa z let 1945-1953 a dílo jeho životní družky Věry Novákové Tak končí sláva světa (Sic transit gloria mundi) z roku 1953. Tyto realistické práce spolu formálně úzce souvisejí a námětově na sebe reagují.

Další zcela mimořádnou akvizicí je objekt Úkryt z roku 1971 od Stanislava Kolíbala. Autor patří mezi nejvýznamnější osobnosti současného českého umění a mimo jiné spolupracoval s pardubickými umělci na konci 60. let 20. století.

Tvorba s osobitým existenciálním podtextem je prezentována v díle Tomáše Švédy Chodec II. z roku 1978-1979 nebo v díle jeho generačního kolegy Václava Bláhy Náhle ztuhlý pohyb, které má dramatický ráz vyvolaný bezprostřední zkušeností s pobytem v nemocnici.  U díla Tomáše Švédy je prohloubena spiritualita výjevu a obraz předznamenává další etapu jeho tvorby, kterou představují abstraktní obrazy zachycující světelně-duchovní energie. Mezi tvorbu s existenciální výpovědí by se dala zařadit také díla Josefa Bolfa – tři výrazné malby z cyklu Spolužáci a šest akvarelů z cyklu Obličeje z období let 2002-2004. Ve tvářích spolužáků i podivných zvířecích bytostí je zvláštní smíření a klid, které odkazují na autorovo dětství a dospívání. Nalézáme v nich kontrast dětských motivů a tíhy dramatického a melancholického prostředí.

Na výstavě se můžeme setkat s autory střední generace: s malbou Patrika Hábla, vytvořenou neštětcovou technikou, která má podobu paměťových vrstev, dále s obrazy Jakuba Švédy, který vytváří novou vizuální skutečnost s rastrem barevných struktur s odkazem na současnou civilizaci. Dále jsou zde představeni autoři současné krajinomalby: Michal Nesázal, autor obrazu Dva horizonty, nebo Zdeněk Daněk, tvůrce obrazu Kolo (Dotek). Jakub Nepraš se zabývá posthumanistickým diskursem, reflexí změn ve společnosti a vytrácejícím se vztahem člověka a přírody. Jeho videokoláž Ayahuasca jevící se jako pulzující obrazce složené z pohybů lidské činnosti prolínající se do organických elementárních tvarů buněčných struktur zachycuje pohyby přirozeně fungujících systémů přírody, v nichž nachází podobnosti s lidskými emocemi a s chodem naší společnosti.  Sbírka VČG bude obohacena také o tvorbu Dany Sahánkové, jejíž komplikované snové kompozice „vlnícího se“ prostoru vypovídají o vztazích v rodině a ve zvířecí skupině, čase a paměti.

Akviziční činnost je zásadní pro práci sbírkové instituce. Letos jsme kladli důraz na zaplnění citelných mezer v některých generačních celcích a na doplnění děl výjimečných individualit. Při výběru jsme zohlednili přípravu nových expozic ve Winternitzových automatických mlýnech.

Východočeská galerie v Pardubicích — Dům U Jonáše