Je možné pochopit obraz bez zraku? A je vůbec zrak dobrým vodítkem? Může mít barvoslepý stejně rozmanité vnímání jako barevně vidící? Je hezčí zelená než oranžová? A je hezčí kobalt než ultramarín?

Markéta Zlesáková se ve své volné malířské tvorbě zabývá dlouhodobě tématem Okna jako topografického prostoru s takřka neomezeným prostorem pro fantazii a barvu. Koncept průhledů z místnosti ven nebo naopak z vně do uzavřeného prostoru se datuje od dob ukončení Akademie výtvarných umění v roce 2006. Jejich obsahová linka sahá od venkovské podhorské krajiny severních Čech až po prales na Borneu. Spojujícím momentem jsou vzpomínky, paměť a její vrstvy a barevnost. Výstava na ochozu bazénové haly naváže na realizované přehlídky současného umění (Michaela Maupicová, Pavel Holas).

Kurátor Béla Remák

Oblastní galerie v Liberci