Jaroslav Dobrovolský je známý na jihovýchodní Moravě nejen jako učitel a výtvarník, ale také jako angažovaný občan a politik. Hodoňákům se ihned vybaví jeho cykly kreseb a grafik zachycujících pozoruhodná a význačná místa Hodonína a také období ke konci první republiky, kdy stál v čele města jako starosta. Svou výtvarnou tvorbou se však zapsal i do paměti obyvatel dalších obcí, kde profesně působil – Břeclav, Bzenec, Uherský Ostroh či Ostrava. Další grafické cykly (především technikou dřevorytu) vytvářel na základě kresebných studií ze svých toulek přírodou – Hrady a zámky v Podyjí, Z Pováží, Přes Vysoké Tatry nebo Na modrém Jadranu.
Druhou velkou oblastí zájmu Dobrovolského byla knižní grafika a ilustrace. Stal se členem Spolku moravských bibliofilů spolu s mnohými kolegy učiteli a jeho díla ozdobila desítky publikací. Nejzásadnější pro něj byla spolupráce s Břeclavskou tiskárnou V. Chlandy a kruhem zdejších knihomilů, díky kterým je mu umožněna spolupráce na Bezručově díle, které se stává jakýmsi vrcholem jeho snah v této oblasti (Jižní Morava ve stopách Petra Bezruče a Petr Bezruč 1937).
Třetím okruhem jeho výtvarného zájmu byla knižní značka. Tvorbou exlibris se Dobrovolský zabývá bez přestávky vedle svých ostatních aktivit a nejlépe tak odráží jeho výtvarný vývoj a zrání. Svéráz tohoto výtvarného oboru mu umožňuje obesílat výstavy v Československu i v zahraničí (Polsko, Maďarsko, Belgie, USA, Austrálie). Na každoroční přehlídce exlibris v Los Angeles získává podvakrát čestné uznání.
Bylo by na škodu omezit pohled na Dobrovolského jen zaměřením se na jeho výtvarné dílo, proto byla k výstavě připravena publikace dokumentující nejen jeho výtvarnou tvorbu, ale i jeho pozoruhodný a inspirativní život. Život, který byl v mnohém spjat s budováním naší republiky v intencích masarykovských ideálů, které měly největší vliv na jeho životní směřování a které prokázal nejen svou prací v mnohých spolcích (např. T. J. Sokol, Skaut, Masarykovo muzeum, Moravskoslovenská společnost či Liga čs. motoristů a mnoha dalších), nebo během svého starostování, ale i v neblahých obdobích pomnichovských a válečných. Jeho samozřejmé zapojení do odboje mělo žel tragický konec mnohých jeho souputníků v koncentračním táboře.
Jeho odkaz či poselství, ať už jako výtvarníka či politika, můžeme spatřovat v naplňování Masarykovy ideje drobné každodenní práce pro službu širšímu společenství a pro jeho dobro.

Kurátor výstavy Dr. Jan Buchta.

Galerie výtvarného umění v Hodoníně