Dlouhodobá expozice

Expozice představuje etapy vývoje české krajinomalby. Přibližuje, jak umělci přistupovali ke krajině, kde vznikala jejich díla a dokládá rozdílné způsoby vnímání přírody. Vybrané obrazy představují cestu od malby ideální krajiny, která je spjata s tvorbou v ateliéru, k malbě plenérové, vznikající pod širým nebem. Tento způsob práce podmínil uvolněný rukopis, který umožnil spontánní zachycení světelné atmosféry konkrétní denní doby. V důsledku nové techniky došlo k osvobození barvy a rozjasnění palety. Je zajímavé sledovat proměnu námětů. Někteří malíři nacházejí krásu v prostém, skromném, na první pohled nezajímavém motivu, jiní kladou důraz na iluzi a malebnost. O tom, že banální, všední a obyčejné lze povýšit na svébytné umělecké dílo, vypovídají díla vzniklá především v druhé polovině 20. století. Vztah ke krajině vychází z osobního přístupu umělce. Mnozí odmítají život konzumní společností, cítí se ohroženi civilizací, a nacházejí v přírodě potřebný klid a pocit sounáležitosti. V krajině tak vyjadřují například osobní pocit a prožitek, nebo se snaží prostřednictvím tvorby navázat hlubší vnitřní spojení s přírodou. Do instalace byla zařazena kolekce vybraných děl Karla Malicha, umělce, který celý svůj život zůstal věrný krajině svého dětství – rodným Holicím. Vystavená díla dokládají hlubokou autorovu lásku k přírodě, schopnost ji vnímat, prožívat a vyjádřit v literární a výtvarné formě svébytný pocit souznění člověka s vesmírem.

Kurátorka výstavy: Hana Řeháková

VČG Pardubice, Zámek