"Mám pocit, že obrazy Martina Frinda se mají pozorovat spíš z větší vzdálenosti, z odstupu. Protože při těsné blízkosti nás může mást technika jeho malby, která obraz rozbíjí na jednotlivé úseky - a při jejich prohlížení můžeme koneckonců zjistit, že dokonalost či krása malby není Frindovým cílem. Marcel Duchamp kdysi dělil malíře na olfaktické a retinální. Olfaktičtí se opíjejí vůní terpentýnu a v důsledku krásou obrazu. Retinální útočí skrze sítnici oka na šedou kůru mozkovou. Myslím, že Martin Frind patří k těm druhým. Jeho malbu bych neváhal, pokud mám právo něco takového udělat, označit za existenciální."

Ivan M. Jirous

http://www.nrpraha.cz/program/815/martin-frind-obrazy/

Novoměstská radnice, Galerie v přízemí