1. srpna 2018 - 9. září 2018
|
Píseň duše / Ruské umění ze sbírek GVUO Repin, Šiškin, Rubó, Baškircevová, Bogdan-Bělskij, Korovin, MaljavinGalerie výtvarného umění v Ostravě, Poděbradova 1291/12, Ostrava 11. srpna 2018 - 9. září 2018
http://www.gvuo.cz/pisen-duse-ruske-umeni-ze-sbirek-gvuo_ed62
V úterý 31. 7. 2018 v 17 hodin bude v Domě umění zahájena výstava prezentující ruské realistické umění, které ve svých sbírkách uchovává Galerie výtvarného umění v Ostravě. Vznik ruské sbírky obrazů v GVUO se datuje do předválečného období, kdy se do galerie formou daru dostalo ojedinělé dílo Konstantina Alexejeviče Korovina. Malba s ohledem na pařížský původ obrazu rozšířila tehdejší malou evropskou kolekci. Teprve od konce 60. let začala galerie systematicky vytvářet kolekci, která je dnes vedle sbírky Národní galerie v Praze nejvýznamnější v České republice. Je pozoruhodné, že právě v České republice, je vedle Francie největší počet děl ruského klasického – realistického umění. Kolekce GVUO představuje známá jména zlatého věku ruské realistické malby, která byla spjata s činností Sdružení putovních výstav, tzv. pěredvižniků: Vznikl tak nový kánon ruské duše na pozadí historických událostí, které utvářely současnost. Spojením s realistickou formou postupně došlo k pozdější mytizaci a mnohem později i k propagandistickému zneužití. Z mladší a nově nastupující vrstvy je třeba zmínit dvě dominantní osobnosti. Jsou jimi Konstantin Alexejovič Korovin, čelní představitel nové generace umělců (převážně sdružujících se ve Svazu ruských umělců) a mimořádný impresionista, který roku 1929 odešel do Paříže. Na opačné straně stojí největší talent mezi Repinovými žáky – Filip Andrejevič Maljavin. V jeho obrazech cítíme jeho velikého učitele, ale také zásadní progres. Radikalita Maljavinovy malby v Petrohradu počátkem století budila velké emoce na obou stranách. Na uměleckých přehlídkách v Paříži a Benátkách však sbíral uznání. Stejně tak i o dost později na přehledové výstavě v Praze (1933), která zapříčinila početný výskyt malířových děl v našem prostředí. Jiří Jůza |