2. července 2018 - 6. srpna 2018
|
Polička: Jutta Bauerová − SchreimutterDOX - Centrum současného umění, Poupětova 1, Praha 72. července 2018 - 6. srpna 2018
https://www.dox.cz/cs/vystavy/policka-jutta-bauerova-schreimutter Kurátorka výstavy: Anna Pleštilová Kniha v červencové Poličce se jmenuje Schreimutter, což v překladu znamená Křičící matka. Jde o jednu z řady dětských knih německé ilustrátorky Jutty Bauerové (*1955). Ta příběh napsala a nakreslila jako omluvu poté, co se rozkřikla na svého syna. Knížka, která je věnovaná Jasperovi, ale může pomoci ze šlamastyky i mnoha dalším dospělým i dětem. Jutta Bauerová si pro své gesto vybrala jako prostředníky tučňáky. Zvířátka, která nosí celý život frak, a snad už proto působí velice slušně. Její příběh sledujeme z pohledu mláděte a je vlastně docela jednoduchý. Křik rozzlobené matky hned na začátku knížky vyděsí malého tučňáka natolik, že se strachy rozbije na maličké kousky. Ty se pak rozlétnou široko daleko. Bříško spadne do moře, hlava bloudí ve vesmíru, křídla v pralese a zobák na horách... A maminka, která se brzy uklidní, musí vyrazit na dalekou cestu, aby jej zase posbírala a sešila dohromady. A mohla se mu omluvit. Jutta Bauerová, která ve své práci neuhybá ani před sociální a politickou tematikou, je v případě autorských knih pro dětské čtenáře vždy velmi laskavá. Ať už je kreslila pro svého syna, nebo pro své blízké přátele, vždy v nich nacházím osobní sdělení. Nezřídka se příběhy podobají bajkám. Jejich hrdinové ale nejsou nijak hrdinští, naopak mají různé chyby a nešvary. Přesto se s nimi ale čtenář cítí dobře. Jsou živí. Jutta totiž jejich prostřednictvím žertuje, nechává je působit vždy trošku komicky a trošičku i vážně.
Mezi její další autorské knihy patří třeba knížka o štěstí Selma, ve které stejnojmenná ovce odpovídá stále stejným způsobem na otázku, co by si přála, kdyby. Tuto knížku nakreslila Jutta Bauerová za jediný večer pro své přátele a dnes patří mezi její nejúspěšnější tituly. Další z knih, Dědečkův anděl, vypráví o strážném andělovi jejího dědečka, který často sloužil přesčasy. A nakonec je třeba zmínit Královnu barev, ve které barvy přivolané svojí panovnicí rozehrávají kreslený příběh. Ne náhodou je královna Juttě podobná.
Jutta Bauerová pracuje obvykle s obyčejnými vodovkami, pastelkami nebo voskovkami. Její kreba se někdy se podobá karikatuře, nikdy ale nesklouzne k posměchu. Zkratka a lehkost, se kterou pracuje, přidává kresbě na lidskosti. Její příběhy jsou jenom kratinké a kresby často spíše drobné. Prostor knih jim sluší. Jsou přesvědčivé v upřímnosti.
|
