Základním rysem tvorby Jana Poupěte je soustavný a systematický průzkum vztahů uvnitř konstruovaného prostoru a jeho vizuální přepis do plochy. Jedná se o průzkum dynamické situace, která je zároveň vytvářena i reflektována. Konstrukce skýtá reflexi, reflexe koriguje konstrukci. Jde o tvůrčí akt založený naproti pohyhu, rozpornosti a vyrovnávání (harmonizace) předpokladů a jejich proměn uvnitř tvůrčího procesu. Autorův vhled má stavebně-projekčně-inženýrský rozměr i operativní smysl pro malířské uchopení problematiky s možnostmi iluzivního zacházení s obrazovým výrazem (tvarováním iluze), s jeho fázovým vyvíjením a postupným scelováním. Součástí každého díla jsou výpočty, pomocné sítě, rýsování, projekt a jeho ověřování, falzifikace, upřesňování, modely ad. Podstatným rozměrem malířské práce je nalézání rozporů mezi ideální představou a reálnými možnostmi obrazové realizace. Geometrické a stereometrické soustavy, které autor používá, jsou metaforou skrytých a zároveň odkrývaných vrstev toho, co vnímáme jako strukturu hmotného substrátu reality.

Obrazy Jana Poupěte jsou dobrodružnými výpravami pod povrchy jevové skutečnosti, do míst, která svou skrytostí provokují jak lidský rozum, tak obrazotvornost. Ale jsou to také proměny ohniskových vzdáleností, herní princip s pohyblivými stanovišti uvnitř geometrických sítí, se záhyby, zakřivením a deformací smyslové zkušenosti při vychýlení standardních pohledových úhlů, s lidským měřítkem a v neposlední řadě s pseudo-jistotami smyslové zkušenosti v jejich konvenčních předpokladech a kulturních pre-definicích. Konstruována a zároveň analyzována je tu samotná malířská iluze, to, co stojí za vizuálním vnímáním a co komunikuje jak s naším vědomím, tak také podvědomím, co sjednocuje naši percepci: „Dvojrozměrný prostor plátna iluzí rozšiřuji o další rozměr a další rozměr přidávám i barevným kódem. Jediná možnost, jak se neztratit je rozdělit celý obraz do vrstev. Přesně vrstvy separovat a analyzovat. Celou dobu vidím obraz jako jednu vrstvu z celku, ke složení dojde až těsně před dokončením díla. Skrytá vrstva je tedy proces sám. který je analytický, geometrický, expresivní, lyrický i existencionální (…) Obraz je tak komplexním dílem,“ dodává ke svému tvůrčímu postupu Jan Poupě, a tím i objasňuje název výstavy.

Kurátor výstavy: Petr Vaňous

Jan Poupě (nar. 1988 v Praze), absolvent Akademie výtvarných umění v Praze (ateliér Malba I, Škola Jiřího Sopka; ateliér Nová média II, Škola Jiřího Příhody; ateliér Hostujícího profesora/ -ky – Silke Otto-Knapp). V r. 2012 prošel studijním pobytem na Bellas Artes, Universidad complutense de Madrid. V r. 2014 se stal laureátem Ceny kritiky za mladou malbu s přesahy. Pravidelně vystavuje od roku 2012. K jeho poslením sólovým prezentacím patří výstava GROTTA (2023-24, Kvalitář, Praha).

Nová síň