Miloslav Nováček, Květa Pacovská, Alois Mikulka, Eduard Ovčáček, Blanka Stehlíková, Marie Filippovová, Dana Puchnarová, Petr Hampl, Eva Vlasáková, Jarmila Janůjová, Dušan Kállay, Pavel Sivko, Bohunka Waageová, Petr Štěpán, Xénia Hoffmeisterová, Šimon Brejcha, Pavel Hora, Martin Raudenský, Martin Velíšek, Bedřich Kocman, Lenka Falušiová, Hana Mičková, Martin Mulač

Jako každoročně, scházíme se zde, abychom společně oslavili životní jubilea
a půljubilea našich milých kolegů a kolegyň, jejichž data narození pěkně rezonují s léty od roku 1928 až do roku 1988… kdy na konci jejich letopočtů vidíme osmičku nebo trojku…

Myslím, že tato, již tradiční setkání na začátku kalendářního roku, kterými měsíční, výstavní cykly Hollaru začínají, jsou skvělými ohnisky spojení mezi generacemi. Vystavená díla jednotlivých autorů zároveň dávají dárek i nám všem.

Tyto generace pojí přátelské soužití, nás pak oslovují aspekty jejich grafické tvorby, které i v kontrastních polohách přístupů určuje prvořadý zájem
o „sdělení nesdělitelného“, jak minulý rok ve svém úvodu krásně psala kurátorka Jana Šindelová. Úcta ke kořenům tradice se snoubí s otevřeností Hollaru k novým výrazovým a technologickým přístupům. Rozmanitost autorských rukopisů představuje to nejlepší ze současné grafiky. Krása kresebné virtuozity zobrazení přírodních motivů je vystavena vedle abstrahujících, geometrických tendencí, které si pohrávají s významy zobrazených struktur a znaků. Bohatě vizuálně vyprávějící ilustrační motivy, lidská figura a křehkost tělesnosti, stojí vedle tisku mohutně strukturálního. Citový zážitek podtrhují barvy, jejichž valéry často umožňuje vyjevit jenom citlivé přenesení použité grafické techniky do excelentního tisku na nádherném papíru. Gestický projev originální malby můžeme vnímat vedle promyšleného konceptu jednotlivých listů v sérii obrazového vyjádření.

„Otcové zakladatelé“ sdružení byli výhradně muži. Ženy se do veřejného života začaly zapojovat pomalu a později. Ženy tvůrkyně ve větší míře ještě později… V současnosti již nikdo kvalitu jejich tvorby nezpochybňuje, v kolekci jubilantek jsou zastoupeny nepřehlédnutelně.

Galerie Hollar má své pevné místo v pražském kulturním životě. Sdružení trvá, s malým přerušením, přes sto let. Umístění galerie na nábřeží Vltavy s výhledem na Pražský hrad je navýsost mimořádné. Vždyť tento pohled je ikonický i pro kulturní veřejnost z celého světa. Intimita výstavního prostoru galerie, v tomto velkolepém zarámování, spojuje minulost s přítomností, předává krásu výtvarných děl z pokolení na pokolení a uchovává jejich odkaz ve tvorbě současníků.

Ditta Jiřičková

Galerie Hollar