5. října 2022 - 19. února 2023
|
Josef Pleskot: MěstaMuseum Kampa - Nadace Jana a Medy Mládkových, U Sovových mlýnů 503/2, Praha 1 – Malá Strana5. října 2022 - 19. února 2023
Výstava Josef Pleskot: Města, kterou Museum Kampa bude hostit od 5. listopadu do 12. února příštího roku, se zaměří na tři specifická městská sídla, v nichž má architekt Josef Pleskot nejvíce realizací – na Prahu, Ostravu-Vítkovice a Litomyšl. Přehlídka nepředstaví jen jednotlivé stavby a projekty, ale vzala si za úkol zprostředkovat Pleskotův přístup k architektuře, prezentovat práci jeho ateliéru v širších, obecnějších souvislostech a přispět k odpovědi na otázku po společenské roli architektury. Josef Pleskot je hlavním architektem postupné proměny Dolních Vítkovic v nové kulturní a společenské centrum Ostravy. Vedle již realizovaných konverzí nejstarší vítkovické vysoké pece ve vyhlídkovou věž s kavárnou Bolt Tower či bývalého plynojemu v multifunkční sál a kongresové centrum Gong bude v expozici vystaven i projekt nové městské čtvrti Městopark pro až patnáct tisíc obyvatel, která by měla – spolu s obytným souborem Pod Žofinkou – propojit historické centrum města s někdejším průmyslovým areálem. Zatímco ve Vítkovicích je rolí architekta hledat nové funkce opuštěných továrních staveb, či dokonce definovat zcela nové městské struktury, v Litomyšli jde primárně o úpravy a zásahy, které mají dále umocnit architektonické a urbanistické kvality města s dlouhou a nepřerušenou kulturní tradicí a pomoci naplnit je novým současným životem. Mezi nejvýraznější Pleskotovy realizace v Litomyšli se řadí rekonstrukce zámeckého pivovaru, regionálního muzea a celého zámeckého předprostoru – dnes náměstí Václava Havla. V Praze je Josef Pleskot podepsán například pod úpravu Jeleního příkopu a průchodu skrze val Prašného mostu, pod centrálou ČSOB v Radlické ulici a Metrostavu na Palmovce či pod rekonstrukcí dominikánského kláštera při kostele sv. Jiljí na Starém Městě. Je též autorem chystaného rezidenčního projektu na Kavčích horách. Výstava mimo jiné ukáže, že každý z těchto projektů vychází z komplexní analýzy daného místa a existujících krajinných a urbanistických vztahů. Ač na první pohled nebývají tyto kontexty zřejmé, výslednou podobu stavby určují mnohem víc než čistě formální kritéria. Stanislav Kolíbal: Knihy a stavby |