V tomto roce uplynulo 1100 let od mučednické smrti svaté Ludmily, první pokřtěné české kněžny, babičky svatého Václava a nejstarší světice českých zemí. Vývoj jejího kultu odráží spletité duchovní dějiny českých zemí (nástup křesťanství, vztah utrakvistů k její osobnosti, vzestup úcty v barokním období aj.).

Tematika svaté Ludmily se v různé míře objevuje napříč fondy Národní knihovny. V nejstarších rukopisných památkách (záznam části Kristiánovy legendy v rukopise VI E 13 z konce 12. století) je reflektována jako první česká pokřtěná panovnice, navíc v pevném spojení se svatým Václavem. V mladších středověkých rukopisech je charakterizována primárně jako babička svatého Václava (např. Velislavova bible nebo latinský fragment Dalimila). Postupná změna vnímání její osobnosti se odrazila v raně novověkém materiálu (např. graduály a inkunábule), zejména během baroka (jazykově české hagiografické tisky). Na prahu moderního věku se její legenda dočkala kritického zhodnocení.

V rámci výstavy jsou představeny rukopisné i tištěné památky spojené s touto osobností – od nejstarších rukopisů obsahující pouhé zmínky, přes bohatě iluminované kodexy, první tištěnou produkci až po raně novověké české tisky. Výstava si neklade za cíl obsáhnout svatou Ludmilu a její kult v písemných pramenech v plném rozsahu, to bude předmětem rozsáhlé monografie připravované k jejímu výročí. Národní knihovna se především zaměřuje na prezentaci svaté Ludmily ve vlastních klíčových materiálech z historických fondů (do r. 1800).

Hlavními partnery projektu jsou Evangelická teologická fakulta, Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova v Praze, Historický ústav Akademie věd ČR, Spolek svaté Ludmily a Ústav dějin umění Akademie věd ČR.

Národní knihovna ČR, Klementinum (vchod B2)