Kara Walker, Julius Eastman & The Otolith Group, Sunday Service (with Kanye West),  Noah Davis, Frida Orupabo, Ufuoma Essi

Výstava Not Without Joy je prvním a zásadním pokusem předestřít českému publiku díla umělců, kteří autenticky žijí a reflektují nejrůznější životní situace, otázky a problémy, jejichž význam je vysoko nad lokální a individuální úrovní reflexe.

Konkrétní životní a osobní příběhy, jež formovaly jednotlivá díla, mohou být chápány jako jednotlivosti, ale mohou být také zevšeobecněny do polohy metafory nebo symbolu některých zásadních problémů, které jsou v základech nevyřešených traumat současnosti i minulosti přinejmenším mezi Afrikou, Evropou a Spojenými státy. Otázka otroctví zvláště ve Spojených státech stále není uzavřena. Rasová diskriminace ať už ve Spojených státech nebo kdekoliv jinde je soustavně se vracející problém, který není možné přehlížet. Otázky genderu mají stejnou naléhavost přinejmenším v socioekonomické rovině na obou stranách, tedy u černochů i bělochů.

Kritický pohled zvenčí na následky evropského koloniálního vykořisťování – tedy na stále zažitý způsob eurocentrického uvažování – je nadmíru potřebný, stejně jako zatím nepříliš otevíraná témata migrace, která může vytvářet nová ohniska napětí ve starých společnostech neuvyklých konfrontaci se širším světem. Obecně jde samozřejmě také o otázky adaptace migrantů na život ve společnosti s odlišnými důrazy na životní a společenské standardy a dále o schopnost obou stran řešit soužití, což může vyústit v úvahy o životě buď v ghettech, nebo v osamění uprostřed davu. Méně frekventovaným tématem je např. akulturace, o níž přinášíme svědectví v podobě transformace tradičního amerického gospelu, souvisejícího s otázkou náboženského života dnešní americké společnosti.

O žádném z těchto problémů dnes již nemůžeme říct, že je příliš vzdálený, že se nás tady a teď nedotýká – jde o jeden z málo uznávaných nároků globalizace.

Název výstavy Not Without Joy/Nikoliv bez radosti je parafrází knihy afroamerického básníka Langstona Hughese Not Without Laughter z roku 1930. K radosti v tomto kontextu lze citovat dvě věty Imany Perriho (profesor afroamerických studií na Princetonské universitě) z roku 2020: „Joy is not found in the absence of pain and suffering. It exists through it.“

Výstava je pokračováním dramaturgické řady Rudolfinum_Time-Based zaměřené na prezentaci umění založeného na čase – tedy filmu, videí a pohyblivého obrazu.

Kurátor: Petr Nedoma

Galerie Rudolfinum