Virtuální výstava

V druhé polovině devadesátých let minulého století Eduard Ovčáček společně se Zbyňkem Janáčkem na Ostravské univerzitě položili základy serigrafického pracoviště, jež se od roku 1999 stalo jedním z nejrespektovanějších center serigrafie nejen v České republice. Cílem byla podpora grafické techniky serigrafie (sítotisku, screenprintingu) formou workshopů, odborných přednášek, sbírkové činnosti a výstav. Na pět ročníků SWO (Serigrafie Workshop Ostrava) v letech 1999–2004, které provázely mj. výstavy v České republice a v zahraniční (např. Itálie, Polsko, Slovensko…), navázalo mezinárodní sympozium ISSO – Mezinárodní serigrafické sympozium Ostrava / International Serigraphy Symposium Ostrava. Zbyněk Janáček a Marek Sibinský otevřeli roku 2013 v rekonstruovaných prostorách Fakulty umění na Katedře grafiky a kresby serigrafické dílny formou „permanentního workshopu“ řadě výrazných uměleckých a pedagogických osobností současné středoevropské grafiky, z nichž velká část je pracovně svázána s vysokými uměleckými školami v České republice (Praha, Brno, Plzeň, Olomouc…), na Slovensku (Bratislava, Banská Bystrica, Košice…) a především pak v Polsku (Varšava, Katovice, Krakov, Vratislav, Poznaň…), ale i řadě osobností z jiných zemí (Francie: Vladimír Škoda, Rakouska: Gregor Eldarb, Irska, USA atd.). Jde o cca 120 vizuálních umělců. Do současné doby tak sbírka, jež vzniká jako výsledek workshopů, čítá více než 250 položek a spolu s konvolutem předcházejícího serigrafického sympozia SWO je pozoruhodným dokladem vývoje grafického média za poslední tři dekády a současně největší sbírkou serigrafie mimo sbírkové instituce v České republice.

V roce 2020, v dubnu, jsme plánovali představit v pražské Galerii Hollar výběr z této rozsáhlé kolekce zaměřený na autory z Polska. Důvodů pro tuto volbu bylo hned několik:

– zastoupení polských autorů je ze zahraničních účastníků sympozia nejpočetnější,

– kvalitativně je tato kolekce velmi vyrovnaná,

– jakkoliv převaha autorů působí na polských uměleckých vysokých školách, a tedy nemůže jít o zcela vyčerpávající zmapování situace polské serigrafie, je svým rozsahem tato kolekce unikátní.

Geografická blízkost, mimořádně kvalitní organizace studia grafiky, specializace – mnozí ze zastoupených grafiků vedou ateliéry grafiky, ale i dalších oborů na polských akademiích umění (ASP – Akademia sztuk pieknych) a univerzitách, mezinárodní respekt, který si polská grafika systematicky budovala řadu desetiletí, to vše legitimizuje naše rozhodnutí představit polskou serigrafii v Praze jako první.

V březnu roku 2020, kdy jsme výstavu Současná polská serigrafie připravovali, vstoupila nejen do našich plánů nečekaně a zásadně epidemie. Po domluvě s výstavní komisí Galerie Hollar jsme rezignovali na plánovaný termín, duben 2020, a uvítali jsme posunutí výstavy polské serigrafie o celý rok. Bohužel, po roce v České republice epidemická opatření nejenže neskončila, ale opět je společnost v sevření strachu a obav o budoucnost. Počty nakažených, hospitalizovaných a zemřelých (přes 30 tisíc) jsou děsivé a neustále stoupají. Březen roku 2020, kdy jsme poprvé byli konfrontováni se skutečností, že epidemie si vyžádala první zemřelé, tehdy v jednotkách, je jen bolestnou vzpomínkou. Galerijní provoz je opakovaně znemožněn, paralyzován, ostatně jako celá kultura.

Přes všechna protivenství a omezení jsme se rozhodli výstavu nakonec uspořádat alespoň v „informativní a informatické“ verzi přesunutím z výstavních prostor Galerie Hollar do virtuální galerie. Jsme si vědomi všech omezení z toho nesnadného rozhodnutí plynoucích, činíme tak s vědomím, že zážitek z vystavených děl bude pouze informativní, instantní atd. Skutečnost, že nám prostory virtuální galerie umožní představit celou kolekci polské sbírky, je jen malou satisfakcí. Plánovaná výstava v Galerii Hollar by byla totiž kurátorským výběrem. Limitováni omezenými prostorami pražské galerie bychom byli postaveni před nesnadnou volbu, která díla vystavit). První grafiky byly vytištěny v serigrafické dílně ateliéru grafiky v roce 2013, jejich autorky a autoři s námi strávili nezapomenutelné chvíle, mnozí v rámci sympozia ISSO vedli workshopy, prezentovali svoji tvorbu na výstavách v Galerii Koridor nebo formou přednášek seznámili posluchače s ateliéry, které na polských vysokých školách vedou. Náš vztah ke sbírce je tedy přes tyto vazby velmi blízký, autentický, jednotlivá díla nejsou „pouze“ položkami sbírky, ale jsou spojena s příběhy a společnými zážitky.

Výstava „v síti“ naopak bude dalším pokračováním vynucené izolace, radost z účasti našich polských přátel na výstavě, opakovaně připomínané, se nebude konat.

Rádi bychom však výstavou Současná polská serigrafie našim kolegyním a kolegům z Polska poděkovali, pozdravili je a popřáli jim především pevné zdraví a inspiraci.

Zbyněk Janáček

Galerie Hollar