Milota Havránková (*1945) je výjimečná a do určité míry soliterní umělkyně, která se na poli slovenské i české fotografie pohybuje již poměrně dlouhou dobu, o to více však u ní překvapuje určitá stále přetrvávající nezařaditelnost a neuchopitelnost její tvorby.

Experimentátorka, která neustále boří tradice a mění rukopis i výrazový slovník své tvorby, vstoupila na uměleckou scénu koncem 60. let minulého století. Začala používat vlastní realitu jako platformu pro svoje další tvůrčí intervence a prostřednictvím inscenované analogové fotografie odhalovala v zdánlivě náhodných kompozicích neviditelnou vztahovou a emoční logiku a souvislost. Výstava se zaměřuje práve na toto období, tedy na 60. – 70. léta minulého století, kdy se v její tvorbě objevují téměř všechny klíčové strategie i symboly pozdějšího hybridního tvarosloví její tvorby.

Leica Gallery Prague