Konceptuální umělec Damien Hirst je nejznámější postavou hnutí Young British Artists, které v devadesátých letech 20. století značně posunulo hranice toho, co je považováno za umění. Kontroverzní věhlas získal zejména tím, že jako umělecká díla prezentoval mrtvá zvířata naložená ve formaldehydu. Navzdory všem kontroverzím a pochybám, které jej provázejí, patří Hirst na trhu se současným světovým uměním mezi absolutní špičku.
Damien Hirst (nar. 1965, Bristol, Velká Británie) prožil své dětství v Leedsu. O tom, že jeho mládí bylo přinejmenším bouřlivé, svědčí nepříliš dobré studijní výsledky a skutečnost, že byl jako náctiletý údajně dvakrát zadržen policií pro krádeže v obchodě. Později odchází do Londýna, kde nejprve pracuje na stavbách a posléze studuje umění na Goldsmith´s College (1986–89). Během těchto studií pracuje v místní márnici, což sám považuje za zkušenost, která měla významný vliv na jeho pozdější tvorbu, především na výběr témat.
Zásadní obrat v Hirstově kariéře představuje výstava nazvaná Freeze, kterou sám zorganizoval ještě za dob studií na Goldsmith´s College. Výstava zahrnovala jeho vlastní díla a práce jeho spolužáků, budoucích členů hnutí Young British Artists. Není bez zajímavosti, že v rámci této výstavy byl Hirst sám sobě i kurátorem, což vzbuzovalo rozporuplné reakce – o povaze vystavených děl ani nemluvě. Hirstovi se každopádně podařilo strhnout na sebe pozornost veřejnosti - ale také Charlese Saatchiho, bohatého reklamního magnáta a sběratele umění, stojícího v pozadí za nebývalým komerčním úspěchem Hirstových děl.
Obr. 1. Fyzická nemožnost smrti v mysli někoho živého, 1991, foto: Twitter Damiena Hirsta
Obr. 2. Rozdělená matka a dítě (detail jednoho ze čtyř boxů s rozpůlenými zvířecími těly), 1993
Byl to právě Charles Saatchi, který roku 1991 financoval vytvoření Hirstova nejznámějšího díla Fyzická nemožnost smrti v mysli někoho živého – 14 stop dlouhého tygřího žraloka, naloženého ve vitríně s formaldehydem. Volba názvu, která je součástí Hirstova marketingu, má za cíl odít banalitu pseudofilozofickým balastem a proměnit ji tak v hlubokou existenciální pravdu. Další pravidlo jeho obchodní strategie zní: "Co dobře vynáší, s tím nepřestávej". Následovala řada více než padesáti "děl", spočívajících v naložení zvířat do formaldehydové lázně. Po žralocích přišly na řadu ovce, krávy, hříbě, zebra, psi a ptáci. Inovací v této sérii bylo čtvrcení, půlení a pitvání zvířecích těl. Nejodpornější z příbuzných kreací je Tisíc let (1990) – uříznutá kravská hlava, uložená do vitríny bez formaldehydu a vydaná napospas roji živých much.
Hirstovým trumfem v této "přírodovědné sérii" se stalo dílo Rozdělená matka a dítě (1993), sestávající z usmrcené krávy a telete. Obě zvířata byla podélně rozříznuta na dvě symetrické poloviny a vzniklé čtyři tělesné části naloženy do čtyř formaldehydových vitrín. Vitríny byly poté instalovány takovým způsobem, aby divák mohl procházet uličkou mezi oddělenými polovinami zvířecích těl a prohlížet si jejich vnitřnosti jako na anatomickém modelu. Běžní diváci byli disgustování – někteří považovali tuto instalaci za dryáčnickou, další za nechutnou. Odborná porota britské Turnerovy ceny však byla uchvácena a v roce 1995 udělila toto prestižní výtvarné ocenění Hirstovi.
Obr. 3. Plaza, 2018, foto: artsy.net
Obr. 4. Sympathy in White Major – Absolution II, 2006, foto: Twitter Damiena Hirsta
V jiných oblastech své tvorby, technologicky a finančně méně náročných, produkuje Damien Hirst své kreace takřka průmyslovým způsobem v obrovských sériích. Za tím účelem zaměstnává štáb asistentů, kteří pracují podle jeho zadání a instrukcí. Hirst v podstatě pouze kontroluje výsledky práce svých zaměstnanců a schválená díla podepisuje svým jménem. Typické výrobky Hirstovy továrny na umění představují tzv. tečkové malby (spot paintings), plátna různých velikostí pokrytá mnoha pestrobarevnými tečkami, nebo motýlí obrazy (butterfly paintings), koláže sestavené z velkého počtu motýlích křídel.
K sortimentu Hirstovy manufaktury patří také rotační malby (spin paintings), vytvářené za použití rotujícího mechanického zařízení. Výslednou podobu rotační malby určuje výběr barev, působení odstředivé síly a náhoda, která spojí barvy dohromady. Nesmíme opomenout ani sériovou řadu tzv. skříněk (cabinets), tedy vitrínek s pilulkami a lékovkami, popř. též lékařskými nástroji. S využitím těchto skříněk Hirst navrhl interiér baru Pharmacy. Po uzavření baru dokázal jeho veškeré vybavení vydražit v aukci za celkovou částku kolem 11 milionů liber.
Obr. 5. Heart Spin Painting (Two Parts), 2009, akryl na papíře, foto: artsy.net
Obr. 6. Six pills, 2004, inkoustový tisk na papíře, foto: artsy.net
Protože Hirst dokáže své značkové výrobky mistrovsky prodat, nemusí ani šetřit náklady na jejich materiál. Dokazuje to poněkud morbidní kreace Pro lásku Boží (For the Love of God, 2017), odlitek lidské lebky zhotovený z platiny, osazený pravými lidskými zuby a vyzdobený 8.601 diamanty. Výrobní náklady ve výši 12-14 milionů liber se Hirstovi mnohonásobně vrátily, když lebku prodal skupině investorů za astronomickou částku 100 miliónů liber (2,6 mld korun). Hirst se však nebrání přijímat peníze ani od příslušníků střední vrstvy. Autorizované digitální reprodukce jeho děl lze pořídit již za obnos několika málo tisíc liber.
Navzdory svému bulvárnímu, provokativnímu, antiestetickému a někdy až perverznímu charakteru nenachází dnes Hirstova tvorba v akademické sféře mnoho zásadních kritiků. K jejím hlasitým odpůrcům patří především stuckisté, umělci hájící tradiční představu o smyslu a hodnotě umělecké tvorby a odmítající tzv. konceptuální umění jako podvod. Díky skandální povaze své produkce a rekordním cenám má Hirst pozornost médií trvale zajištěnu. Jako nejlepší Saatchiho žák důsledně pochopil jeho lekci o významu marketingu a brandingu pro trvalý úspěch na trhu se současným uměním, kde už dávno nejde o umění. Tím, co se zde obchoduje, je tržní hodnota značky, která představuje prestiž, společenský status a vliv a která je zcela nezávislá na estetické či umělecké hodnotě díla. Damien Hirst se v těchto vodách pohybuje suverénně jako žralok, vypočítavý, dravý a bezohledný, nemající nepřítele, který by jej ohrozil.
Text: Lucie Šimánková
Další čtení:
Tracey Eminová: Nemaluj obraz, vystav své ego!
Vítězství kýče nad uměním a jeho vrchní stratég Jeff Koons
