Redakce České galerie zaměstnává lidi znevýhodněné na trhu práce, nabízí jim příležitost uplatnit svoje vzdělání a talent v kultuře. Současně podporuje tvůrce, kteří mají zkušenost s duševním onemocněním, prezentací jejich děl a příběhů ve Skupině F. Již 20 let vydáváme tištěný přehled výstav výtvarného umění, který je zdarma k dispozici v kavárnách a galeriích. V roce 2017 jsme otevřeli zpravodajský a recenzní portál www.ceskegalerie.cz. Prosazujeme zájmy lidí se zdravotním znevýhodněním a vzděláváme veřejnost v oblasti destigmatizace, propojujeme témata duševního zdraví a výtvarného umění, pořádáme přednášky, besedy, výtvarné dílny a autorská čtení. Účastníme se celorepublikové kampaně Týdny pro duševní zdraví. Redakce České galerie je součástí neziskové organizace Fokus Praha, která již téměř 30 let podporuje lidi se zkušeností s duševním onemocněním. Tím, že nás podpoříte, přispějete na udržitelný chod redakce České galerie a realizaci výstav a doprovodných programů Skupiny F. Cíl: 100 000,-Kč Srdečně děkujeme!!!  Fokus Praha, z.ú. Praha www.fokus-praha.cz

Jan Samec: Země zadumaná 

Jan Samec: Země zadumaná
Galerie výtvarného umění v Hodoníně, Úprkova 2, Hodonín 
5. červen 2019 - 11. srpen 2019

Hodonín, Galerie výtvarného umění v Hodoníně

Vernisáž 5. června v 18. 30 hodin. Úvodní slovo pronese Mgr. Josef Fantura. K výstavě promluví Mgr. Jan Samec. V hudebním programu vystoupí David Lorenc – klavír (Josef Haydn: Sonáta E Dur).

Karlovarský umělec Jan Samec (1917 – 1988), absolvent Českého vysokého učení technického v Praze, přišel v roce 1948 jako středoškolský profesor výtvarné výchovy do Karlových Varů. Pedagogické činnosti se věnoval jak na gymnáziu, tak na keramické škole,
do roku 1951, kdy se stal umělcem na tzv. volné noze.

Název výstavy Země zadumaná je odvozen ze vzpomínek Jana Samce na jihočeskou krajinu. Odráží nejenom obdiv a lásku Jana Samce ke krajině svého rodiště, dětství a mládí, ale také melancholicko-poetický ráz této scenérie. Malíř mnohokrát své obrazy nazval také Zemí zamyšlenou. Reagoval na lyricko-historický místopis spisovatele Ladislava Stehlíka – Země zamyšlená, který se v něm, podobně jako Jan Samec v malířském díle, vyznával z obdivu k jižním Čechám.
Pokud Jan Samec stál před malířským stojanem, „zapínal se“ tzv. jeho vnitřní zrak, který mu původní krajinné scény v procesu malby výrazně tvarově oprostil a barevně stylizoval do té míry, že se z nich stávaly jakési nadčasové přírodní symboly. Bylo tomu tak například v obrazech předjaří, zachycujících temně hnědé oranice se zbytky sněhu s klenoucím se šedavým nebem nebo zaznamenávajících nepřetržité proudy jarních dešťů pohlcujících mlžným oparem celou krajinu. Jindy Samcova plátna rozzářily kvetoucí bílé trnky nebo svěží zeleně luk či bílá oblaka v kontrastu do temné zeleně pohroužených remízků nebo  hnědých ploch polí.
Nejtypičtějším námětem maleb Jana Samce v 70. a 80. letech 20. století se však stalo zachycení prostých venkovských stavení. Bílé zdi věkovitých staveb s trojúhelníkovými štíty a velkými dřevěnými vraty buď samy o sobě nebo doplněné rozkvetlou diviznou, pampeliškami nebo božími muky vytvořily vpravdě nevšední „obraz“, malířské synonymum jihočeské vesnice.
Celým komplexem mnohostranné tvorby Jan Samec nezpochybnitelně přispěl do dějin umění na Karlovarsku ve druhé čtvrtině 20. století. Patřil k tzv. prvnímu sledu výtvarných umělců, kteří ke konci 40. let přišli na Karlovarsko a postupem času zde založili novodobé moderní výtvarné umění. Jan Samec, tvořící v Karlových Varech čtyřicet let, novodobou výtvarnou tradici významně obohacoval a rozvíjel, ba co více jeho malířské dílo patří jak Karlovarsku, tak i Strakonicku.

Galerie výtvarného umění v Hodoníně