Pojem liminalita označuje v antropologii přechodový stav mezi dvěma světy. Pro korzo je charakteristický průhled z ulice do galerie a naopak. Okno je spojeno s pojmem hranice, oddělující prostor instituce od ostatního města. Obdobně jako Carrollovo zrcadlo odhaluje zdánlivě stejný svět, který se však posléze jeví jako převrácený vůči tomu skutečnému, a lze tak spatřit průhledem z ulice městské prostředí, které je podobné tomu, ve kterém se momentálně nacházíme. Teprve následným vztažením jsme schopni reflektovat, co doopravdy vidíme.

Výstava Retroreflexe je nově vytvořeným prostředím ‒ paralelou k autorovým výpravám městem. Symbolicky se k nim vztahuje skrze dopravní značení. Je ztělesněním člověka proplouvajícího městskou krajinou a ikonickým znázorněním jeho tras. Artefakty jsou abstrahovanými mapami a relikty dlouhodobých intervencí, dokumentacemi zpětně usazované do konkrétních časoprostorových souřadnic. Ústřední dílo přitom fyzicky zůstává mimo galerii, jakkoli se k němu celá výstava vztahuje. Jiný z artefaktů svoji podobu získává průběžnou výměnou materiálu z galerie za materiál z ulice. Guerillové postupy jsou přitom podmínkou vzájemné prostupnosti mezi institucí a ulicí a jejich živého vzájemného vztahu.  

Epos 257 je absolventem Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, pracuje s urbanistickým prostředím a ikonografií města. Ve svých dílech zkoumá veřejný prostor, jeho obecné využití a reaguje na polemizovanou hranici toho, co je a není veřejné. Vytváří dialog s městem jako médiem. Dříve se věnoval graffiti; svoje práce skládá do komplexně promyšlených kontextů, kterými mnohdy naráží na sociální a společenská témata.