Stopy jsou dle definice znaky či doklady minulosti. Prokazují přítomnost někoho v jistých dějinných událostech. V tomto smyslu jsou fotografie konkrétními příklady takových stop. Pro svůj projekt si Weronika vybrala americké archivní fotografie z 50. a 60. let 20. století, jež zakoupila ve fotobance. Rodinné snímky, fotografie z dovolené i snímky z každodenního života obyčejných lidí – všechny se v její interpretaci vznášejí mezi skutečností a fikcí. Je obtížné určit, zda jsou přirozeným záznamem či jsou inscenované. Nic nevíme o skutečných vztazích mezi lidmi na fotografiích; můžeme jen odhadovat, kolik je pravdy v jejich gestech a pohledech. Kdo jsou ti lidé? Jsou to herci představující šťastné rodinky anebo skuteční lidé? Obrázky, různým způsobem modifikované, jsou tak prezentovány v nových souvislostech. Ve svém umění pracuje Weronika s fotografiemi, objekty a artefakty. Její projekty se zaměřují na témata vztahující se k paměti a mechanismům jejího utváření. Často pracuje s archivními materiály, snímky z internetu, z fotobank, policejních archivů i tisku.

Weronika Gęsicka (1984) vystudovala Fakultu grafiky na Akademii výtvarných umění a Akademii fotografie ve Varšavě. Je vítězkou LensCulture Emerging Talent Awards (2016) a finalistkou Prix HSBC pour la Photographie (2017), Prix Levallois (2016) a Cracow Photomonth Festival (2016). Zúčastnila se fotografických výstav v Polsku a Evropě.
www.weronikagesicka.com

FB událost ZDE

Galerie Fotografic