Eva Štefková

malba

stránka autorky na Facebooku

Vyrůstala v rodině, kde nebylo daleko k násilí. Psychické týrání a zneužívání bylo u nich doma na denním pořádku. Dlouhé roky trpěla pocitem viny toho, že mohla za to, jak se dospělí lidé chovali k ní. Svazoval ji panický strach z křiku, jež druzí protkávali kritikou a nadávkami, že je k ničemu, zlá zrůda a všem ničí životy, před čímž dlouhé roky utíkala sebepoškozováním a nesčíslnými pokusy o sebevraždy. Tyto stavy protkávaly i psychotické záchvaty. Následkem tohoto pobývala na psychiatrii více jak doma a dostala celou škálu diagnóz. Depresivní syndrom, hstrionský syndrom, aspergerův syndrom, bipolární afektivní porucha a jiné poruchy osobnosti. Doktoři si s ní nevěděli rady. Na čas skončila i na vozíku. Padl návrh na zbavení svéprávnosti.

Další doktoři jí předpovídali, že se zdravotní stav bude jen zhoršovat. Vyhrožovali jí, že zůstane do konce života na psychiatrii. Láskyplný vztah k umění ji přivedl k tomu, že vydávala básničky v regionálním tisku. Později jí vyšla kniha Dotyky zla aneb nezletilá milenka. Do veršů vepisovala každý pocit a kladla si otázky, proč jsou lidé na sebe zlí, proč jsou nemocní a kde se berou handicapy.

Dnes už vystoupila z role oběti a dopsala knihu Doteky lásky, kterou zdobí vlastní ilustrace. Kniha vepsaná do veršů a drobných povídek, je právě vodítkem k tomu, jak žít šťastný a naplněný život. Je to nejtěžší práce, kterou člověk musí odvést sám na sobě.

eva s obrazek

Vlastní zkušenosti získané životem předává tam, kde lidé sami potřebují podporu. Nikdy se nezdráhá učit umět. Je až neskutečné slyšet, že po dlouhodobé podnětné péči se malé dítě dostává z pásma středně těžké mentální retardace do pásma lehké mentální retardace. Eva nám vypráví o tom, že to je jenom ochota lidí opustit nepotřebné a svazující. Je to jen kouzlo chtít jít naproti životu a naplno ho začít žít s chutí vydat ze sebe to nejlepší a stát se tak volným a šťastným.


Vidět

Zaslechla jsem zpěv ptáků
a uviděla sebe.
Zaslechla jsem mávání jejich křídel
a rozjasnilo se nebe.

Spatřila jsem ptáky v korunách stromů
a začala se smát.

Spatřila jsem letící lásku
a začala sama hřát.


Výbor z knihy: Doteky lásky…

Bezpodmínečná láska

Láska, ta nic neřeší,
ta prostince je.
Jasná, šťastná, veselá,
jen se z bytí raduje.

Láska, to je život,
neklade si podmínky,
není nad to rozeplát,
v očích jasné plamínky.

Smyslem života je život.
Bytí teď a tady,
v lásce s láskou pro lásku,
bez sebe sama zrady.

Vyznání

Když jsem spatřil tebe, tak jsem spatřil věčnost.
Když jsem uviděl tebe, tak jsem uviděl i život.
Hravý, něžný, dovádivý, šťastný, který prostince, je.
Když jsem uviděl tebe, probudila se ve mně láska.
Miluji.
Vískám tě ve tvých vlasech a větší krásu krás jsem před tím nespatřil.
Ta jemnost, hebkost se sametovým nádechem a sluníčkovou barvou.
Sama jsi jako slunce na obloze, když se mě při ranním rozbřesku opře do tváře.
Když se ke mně přivineš a položíš hlavu na rameno, vím, že jsem to já sám.
Miluji tě, má druhá půlko mého já.


Když mír z tebe pramení

Když noc se potká se dnem, tak ránu sbohem dá.
Čí sen sám teď sníš, den se pozeptá.
V noci spánkem léčíš se a ve dne sníš svůj sen.
Slastnou se pak stává černá noc i bílý den.
To chvíle teď ti odpoví, když hledáš sebe samého.
Ať máš slunce nad hlavou, či lunu v noci bdící, jsi energie ducha, svůj sen si snící.
Člověk, co ho žije, srdce, které bije.
Noc i den je chvílí teď, sám sebe znáš nazpaměť.
Už není myšlenky, co bolí.
Jen ta chvíle sama, do tvého ráje brána, když mír z tebe pramení, jsi rázem rájem na zemi.
Tím sladkým rajským poupětem, co přemění v ráj celou zem.

Na vlně lásky se nechám vynést do oblak.
Se smíchem moři zamávám.
Rozhodnu se letět jako pták,
se sluncem si ruku podávám.

S deštěm do moře zpět prším,
na ostrov rozplácnu se v klidu.
Světelný ohňostroj srším,
delfíni mají ze mě hlínu.

Pak si s nimi dám vodní pólo.
Pro zábavu, jen tak.
Hvězdná noc nám hraje sólo,
je jenom teď a žádné pak.

 
Skupina F: Duše jako múza12. červen 202002. září 2020
Markéta Evjáková: Barevné hrátky01. srpen 202031. srpen 2020
Skupina F: Nové obrazy03. červenec 202031. červenec 2020
Myšlenka tělem02. červen 202002. červenec 2020
Libuše Voldánová: Moře - má láska03. leden 202005. únor 2020
Skupina F: Duše jako múza — Týnská literární kavárna04. listopad 201930. listopad 2019
Skupina F: Duše jako múza — Lajka25. září 201930. říjen 2019
Skupina F: Duše jako múza — Klub V. kolona20. srpen 201915. září 2019
Skupina F: Naše duše patří nám! — Open Letohradská 1005. duben 201830. duben 2018