vera n*1978

malba 

 




Jmenuji se Věra N. 22368921 1571615996209880 826234550 oNarodila jsem se roce 1978. Bydlím v Mostě na severu Čech. Jsem máma od dvou dětí a mám milujícího manžela, každý by si řekl „ co jí může chybět? proč je neustále smutná? Co by za to jiná dala? Atd… „ Ale já k tomu svému štěstí, dostala do vínku psychiatrickou diagnózu. Mám Bipolární afektivní poruchu, známou spíše jako Maniodepresivní psychóza. Mám lehčí formu a převážně depresivní epizody s občasnými hypomániemi. Léčím se kolem šesti let, ale nemoc mám již dlouho. Je těžké si přiznat, že je něco s námi v nepořádku. Až velmi těžká epizoda deprese, která skončila pokusem o sebevraždu, mě donutila jít k psychiatrovi a začít se léčit. Aby mé děti nepřišli o mámu. Zezačátku to bylo velmi těžké. Občas jsem bojkotovala léčbu s tím, že ji nepotřebuji. Stále je to těžké, ale již jsem poslušný pacient a léčím se jak mám. I s léčbou ta to nemoc umí vytasit své drápky a zasáhnout vás vždy v jakýkoliv čas, bez jevného důvodu. Na mé nemoci mě vadí nejvíce stigma, které si člověk nese s psychiatrickou diagnózou. Lidé stále za těmi to nemocemi, vidí nebezpečné jedince sobě i okolí a jednoduše „blázny“. A miluji na ni to, že jsem díky ní tvůrčí.
Jestli mám talent na malování si netroufám říci. Jsem vyučený keramik a malování vždy patřilo k mým koníčkům. Vždy jsem si čárala někde na papír pocity a snažila jsem se to dostat tím to z mé hlavy ven. Domů jsem si nosila poznámky typu „nedává pozor neustále čárá do sešitů“ ?? a to mi vydrželo do dnes (poznámky ovšem domů už nenosím ?? ). Jakmile zahlédnu papír a možnost kreslit tak toho prostě využiji. Je to pro mě jednoduší nežli mluvit.
Asi před více než rokem jsem se rozhodla zkusit Akryl a plátno. Překvapilo mě, že mi to se štětcem docela jde, i když o technice se nedá mluvit. Jsem samouk a tak to asi dle toho vypadá. Malování mi pomáhá si srovnat věci v hlavě a dostat ze sebe aspoň trochu negativních myšlenek. Když mám depresi jsou malby většinou hodně tmavé a když mám hypománii jsou úžasně barevné a projasněné. V těžší fázi deprese ovšem malovat nelze, aspoň v mém případě. Obrazy jsou odrazem mysli a rozpoložení malíře. Mám vyzkoušeno, že i každý člověk vidí v malbě něco jiného a to je úžasný.
Jsem začátečník, pláten mám zatím málo a většinou malé formáty, jsem ve fázi pokus omyl, ale je to má nejpůsobivější terapie ??.
Vzkaz pro lidi? Nejsme příšery z pohádek …jsme lidé jako vy.