Jan Knýbel zemřel v devět a třiceti letech 2. prosince 2017 při požáru v Přemyslovicích u Prostějova. Stylově byl řazen do surrelismu a také do art brut, zejména kvůli zkušenosti s duševním onemocněním. Trpěl úzkostně depresivní poruchou. Inspiroval se mytologickými motivy, které zpracovával olejomalbou a kresbou. Po svatém Ignáci z Loyoly přijal umělecké jméno Ignatianus.

228520 103388109869187 1365968049 nV dokumentární tvorbě po sobě zanechal otisk ve filmu režisérky Aleny Derziové, který pod názvem Svět za světem natočila pro Českou televizi. Jan Knýbel v něm uvádí, že kreslil odjakživa. Nějakou dobu chtěl být architektem a dělal nákresy slohů. Popisuje i zkušenosti s nemocí, která se začala projevovat v dětství vzdalováním reálného světa a nechutí ráno vstát a jít do školy. Cítí se vyhoštěný z lidské společnosti.

Léta pomáhal dalším nemocným prostřednictvím svépomocného spolku Kolumbus. Kromě výtvarné činnosti působil jako pacientský důvěrník. Jakoby pro obětavost zapomínal na sebe. Konec jeho života provázela existenční nouze. Domek měli s nemocnou maminkou v pronájmu. Kvůli nezaplaceným účtům z něho byla odpojena elektřina, dlužili na nájemném a měli se vystěhovat. Oba měli formálně adresu trvalého pobytu na úřadu v Brně.

Hlášení o požáru v Přemyslovicích přišlo hasičům 2. prosince 2017 před 22. hodinou. Svědci hovoří o hustém dýmu a zuřivých plamenech, s nimiž bojovaly tři profesionální a tři dobrovolné jednotky hasičů. Mamince Jana Knýbela se podařilo z domu dostat ven, její syn již takové štěstí neměl. Pravděpodobně nedokázal otevřít dveře, zatarasené hořícími částmi objektu, a v kouři se udusil. Oficiální verze označuje za příčinu požáru nedbalost při manipulaci se svíčkou. Rychlou zkázu pak mohly posílit malířské olejové barvy a ředidla a také seno uskladněné na půdě.

Při požáru shořelo až pět stovek jeho děl. Zachovalo se pouze několik desítek obrazů mezi jeho přáteli. Některé z nich se pak objevily na první posmrtné výstavě v květnu 2018 v brněnskému Fun Clubu. Její zahájení je ve videu pod článkem. Samostatný článek o výstavě přinesl Brno Žurnál.  

Dříve uspořádal řadu samostatných výstav. První proběhla v roce 2003 v Brně, dále v Malé královopolské galerii, v pražském klubu Golem, Galerii u Zlatého kohouta. Ve roce 2014 ve Free Design Gallery ve Třinci.  Kresba rozštěpené lidské hlavy se zvířecím tělem se stala symbolem projektu Paralelní zkušenosti. Z iniciativy designérky Anny Marešové vznikla také kolektivní výstava Ztělesnění duševna. Autor se prezentoval i na webu Lidé mezi lidmi

Rádi bychom se pokusili jeho život a dílo více zdokumentovat. Pokud máte k dispozici materiály, informace či vzpomínky na Jana Knýbela, dejte nám prosím vědět na adresu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.