8smicka recenze

Mezi Prahou a Brnem leží jedenáctitisícové město Humpolec. Od středověku bylo proslulé soukenictvím a při rozmachu textilní výroby v 19. století se mu dokonce říkalo český Manchester. Po znárodnění zde působil národní podnik Sukno v osmnácti závodech. V jedné z bývalých textilních továren označovaných číslem 08 vznikla v loňském roce zóna pro umění 8smička. Kulturní prostor má 3000 metrů čtverečních, vlastní depozitář, klimatizační jednotky a profesionální osvětlení. Celý je přitom financovaný z místních soukromých zdrojů.

Na závěr uplynulého roku obdařila Společnost Jindřicha Chalupeckého uměnímilovnou veřejnost výstavou pěti finalistů 29. ročníku ceny pro vizuální umělce do 35 let. Výstavě finalistů Chalupeckého ceny poskytují v posledních letech své prostory střídavě Národní galerie Praha a Moravská galerie v Brně. V roce 2018 připadlo pořadí na Veletržní palác Národní galerie, a proto o tradiční přehlídku nekritického mladého sebevědomí, málo skrývané tvůrčí nemohoucnosti a okázalých bezobsažných slov, zůstali Moravané dočasně ochuzeni.

Je znám jako malíř světla a stínů, prchavých počitků, ale i archetypálních symbolů a nadsmyslové zkušenosti. Do Francie odešel v roce 1920 a následujícího roku se usadil v Paříži. Výstava Cesta k Vysoké hře mapuje ranou tvorbu Josefa Šímy od brněnských počátků do první poloviny třicátých let a vůbec poprvé přibližuje českému publiku Šímovo působení v pařížské skupině Le Grand Jeu. Výstava v Místodržitelském paláci Moravské galerie v Brně, připravená kurátory Petrem Ingerlem a Annou Pravdovou, trvá do 24. února.

Loni jsme si připomněli výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa, na začátku roku 2019 jako smutnou reakci na tuto událost vzpomínáme i padesátileté výročí smrti studenta filosofické fakulty Univerzity Karlovy Jana Palacha. Jeho sebeupálení na Václavském náměstí dne 16. ledna 1969 vyvolalo nejrůznější reakce u značné části naší společnosti. Odpověď Aleny Ovčáčkové na tuto událost byla reakcí spíše intimní a tichou, která však rozhodně stojí za připomenutí.

videnorukama kinosokol

Kino Sokol zahájilo výstavu haptických obrazů, která potrvá do konce ledna 2019. Tvorba pro nevidomé a slabozraké při zpřístupňování uměleckých děl, památek a informací je posláním spolku Vide manibus. Neobvyklý zážitek ze spojení hmatu a zraku však mohou mít i vidící návštěvníci.

uvodni zlocin umprumVe výstavní expozici se ráno nacházelo tělo hlídače Václava Sháněla usmrceného dva a čtyřiceti bodnými ranami. Dále byl na zahradě v altánu nalezen oběšený zřejmý pachatel vraždy. Navzdory vloupání a pokusu o odcizení ke ztrátě žádného z exponátů nedošlo.  Podle vyšetřování policejního rady Václava Oliče a komisaře Františka Protivenského se trestného činu dopustil sedmatřicetiletý František Santner. Ten v posledním měsíci docházel do muzea obdivovat umělecká díla. Pobýval tu i několik hodin a v rozporu s pravidly se pokoušel zhotovit nákresy některých předmětů.

Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem otevřela komorní retrospektivu malíře Mikuláše Medka (1926-1974). Čestným hostem slavnostní vernisáže výstavy dne 6. prosince byla Dr. Eva Kosáková-Medková, historička umění a umělcova dcera. Průřez dílem představitele abstraktní malby a informelu evropského významu a jedné z největších osobností českého umění 20. století můžete shlédnout do 10. února 2019.

Červené vánoční příměří Jana Kováříka v Benešově

Jasně červená socha ze sklolaminátu s názvem OF-02 vzbudila v předvánoční nervozitě pozdvižení ve středočeském Benešově. Červená barva může znamenat hněv, agresivitu či bezprostřední nebezpečí. Tvar díla zase evokuje varovně vztyčený prst. Jistě by se daly hledat i odlišné významy, nicméně takto zřejmě zapůsobily na vedení města.

Na 5. prosince 2018 připadlo padesáté výročí tragického úmrtí originálního milovníka krásy a života, jednoho z protagonistů poválečné české abstrakce a velkého inspirátora celé generace českých umělců Vladimíra Boudníka. Z iniciativy Václava Špaleho, malíře a člena sdružení Serpens, se v Libeňské synagoze uskutečnila veřejná vzpomínka na geniálního grafika, který v padesátých letech žil a tvořil v Libni, nejprve v bytě přítele Bohumila Hrabala v ulici Na Hrázi, později ve sklepním ateliéru v nedaleké ulici Na Žertvách.

jan knybel uvodni

Jan Knýbel zemřel v devět a třiceti letech 2. prosince 2017 při požáru v Přemyslovicích u Prostějova. Stylově byl řazen do surrelismu a také do art brut, zejména kvůli zkušenosti s duševním onemocněním. Trpěl úzkostně depresivní poruchou. Inspiroval se mytologickými motivy, které zpracovával olejomalbou a kresbou. Po svatém Ignáci z Loyoly přijal umělecké jméno Ignatianus.