Vytvářejí originální vzory a do své práce zapojují jednu z posledních generací, která vyšívání skutečně uměla. Nyní se z domácí výroby a prodeje přes e-shop chystají založit i vlastní dílnu. Ta má zároveň plnit funkci společenského podniku. Ke stu letům republiky vystaví v Experimentálním prostoru NoD v rámci festivalu Zóna demokracie státní vlajku ze zbytkových textilií.

Vytvářejí originální vzory a do své práce zapojují jednu z posledních generací, která vyšívání skutečně uměla. Nyní se z domácí výroby a prodeje přes e-shop chystají založit i vlastní dílnu. Ta má zároveň plnit funkci společenského podniku. Ke stu letům republiky vystaví v Experimentálním prostoru NoD v rámci festivalu Zóna demokracie státní vlajku ze zbytkových textilií.

01Šárka Syslová a Hanka Lísalová založily sociální podnik Zašívárna před více než dvěma lety. Šárka má střední textilní školu a Hanka vyšívala od malička, kdy ji to naučila babička. Obě pracují v marketingu a shodly se, že chtějí dělat něco hmatatelnějšího než reklamní kampaně. Hanka přišla s nápadem prodávat vyšívací sady. Šárka, která studovala sociologii a věnovala se tématu stárnutí, přidala zapojení babiček.

Vzory pro výšivky vytvářejí obě autorky projektu a vedle toho vzniká i spolupráce s umělci. Větší návrhy lze vyšívat do obrazu nebo závěsného doplňku. Na e-shopu je možné koupit hotové výrobky i vyšívací sady. Ty obsahují vzor, návod a veškerý potřebný materiál, který člověk potřebuje k zhotovení daného vzoru. Vyšívané povlaky na polštáře, interiérové doplňky a oblečení dělají vyšívací babičky.

Dámy ve starobním či invalidním důchodu z celé republiky spolupracují buď osobně anebo prostřednictvím pošty. Do projektu je nyní zapojeno asi patnáct žen. “Na začátku jim zašleme k vyšití vzorník, abychom věděly, na jaké úrovni zhruba jsou. Kromě vyšívání a šití dělají i další práce jako namotávání bavlnek, stříhání vlizelínů a kompletování sad,” vysvětluje Šárka Syslová.

Zašívárna nejen vyšívá, ale také si sama šije trička, košile a povlaky na polštáře. Používá k tomu látky tuzemské výroby z brněnské pletárny. Domácí je i len či bavlnky z České Třebové. “Jde tak o skutečně 100% český výrobek a navazujeme na tradici textilního průmyslu. Hodně textilek u nás zaniklo a nyní se znovu začínají objevovat spíše menší provozy,” říká Šárka Syslová.

Kromě produkce se věnují i pořádání workshopů a učí zájemce technikám vyšívání. Fotografie v článku jsou z akce Zažít město jinak v Kulturním a řemeslném centru Znak na Letné. Pravidelně se účastní také různých designových trhů. Při nejbližší příležitosti je můžete potkat 4. října na festivalu Zóna demokracie, kde budou šít a vyšívat velkou státní vlajku ze zbytkového materiálu. Ta bude vystavena v kavárně Experimentálního prostoru NoD.

Na začátku října také začne kampaň na HitHitu pro rozjezd vlastní dílny. “Chceme, aby dílna měla i společenský aspekt. Řada z našich vyšívacích babiček žije osamoceně a v dílně by se mohly setkávat nejen s námi, ale také mezi sebou nebo s našimi zákazníky. Už nyní projekt mnohým pomáhá cítit se užitečné a nemusí se přitom učit nic nového. Některé vyšívají třeba padesát let a v dalších generacích už tato dovednost chybí. V posledním roce začaly být výšivky znovu oceňované, vracejí se k nim i velké módní firmy, a tak jsme rády, že ruční výšivka zažívá opět svou renezanci a že se na ní můžeme podílet,” uvedla Šárka Syslová. Provoz bude pravděpodobně v Brně, kde má Zašívárna nejvíc spolupracovnic a navíc se tomuto městu kvůli textilní tradici říkalo moravský Manchester.