Výstava Český a římský král Václav IV. v Císařské konírně Pražského hradu představuje české gotické umění tzv. krásného slohu na přelomu 14. a 15. století. Současně připomíná kontroverzní osobnost krále Václava IV., který zaostal daleko za svým otcem po stránce morálních zásad, vladařské odpovědnosti i politických schopností, nikoli však jako stavebník, mecenáš a milovník umění. Výstava zahájená 16. srpna, v den 600. výročí panovníkova úmrtí, trvá do 3. listopadu.

Pro gotiku krásného slohu je charakteristické formální sjednocení senzualisticky pojatých tělesných forem s ideální stylizací postojů a rafinovaně zřasených drapérií. Jejím ikonickým dílem je pískovcová Krumlovská madona, která je v majetku Kunsthistorického muzea ve Vídni a která nikdy neopouští území rakouského státu. Návštěvník výstavy se však setká s řadou jiných umělecky cenných madon krásného stylu středoevropské provenience, např. s Madonou ze Svérázu, Madonou z Krużlowa či Madonou z Kaziměře, z nichž dvě posledně jmenované byly zapůjčeny z polských sbírek. Dílo Mistra Krumlovské madony v expozici zastupuje socha apoštola Sv. Petra ze Slivice.

01 bolestny kristus

02 kalvarie dumlosu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr. 1. Mistr Týnské kalvárie: Bolestný Kristus z Novoměstské radnice v Praze, po 1419
Obr. 2. Mistr Týnské kalvárie: Ukřižování Krista z kaple Dumlosů ve Vratislavi, 1420-1430

Další vynikající osobnost sochařství krásného stylu, Mistra Týnské kalvárie, výstava reprezentuje řezbou Bolestné Panny Marie, která je součástí kalvárie v Týnském chrámu. Témuž mistru je připisováno Ukřižování Krista z kaple Dumlosů, původně vytvořené pro farní kostel ve Vratislavi a nyní patřící do sbírky Národního muzea ve Varšavě, a dvě varianty expresivní polychromované řezby Bolestného Krista, pocházející ze zasedací síně Staroměstské a Novoměstské radnice v Praze. Zajímavostí výstavy je kopie parléřovské figurální konzoly ze závěru katedrály sv. Víta, vytisknutá na 3D tiskárně. Divák si tak může prohlédnout v detailu postavy Adama a Evy z této konzoly, která je v katedrále ukryta za novogotickým oltářem.

03 madona z kruzlova

04 madona ze sverazu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr. 3. Madona z Krużlowa, kolem 1420
Obr. 4. Madona ze Svérázu, kolem 1420

Podobně jako Mistr Krumlovské madony v sochařství představuje Mistr Třeboňského oltáře v oboru malby velkou tvůrčí osobnost mimořádného vlivu. Jeho obdivovatele proto zamrzí, že je na výstavě zastoupen jediným dílem, křehce sugestivní Adorací Páně z Hluboké nad Vltavou. Mistrův vliv prozrazuje i desková malba Madona mezi sv. Bartolomějem a sv. Markétou, reprezentující typ tzv. svaté konverzace. Brněnskou Madonu Svatotomášskou uvidí návštěvník v originále, zatímco Madonu svatovítskou či Madonu ryneckou pouze v kopiích. Expozice několika bohatě iluminovaných rukopisů a faksimile Bible Václava IV., dokládá královu zálibu v náročně umělecky vyzdobených knihách i vznik nedokončené monumentální iluminované bible o více než 1200 foliích.

V presbytáři imitované kaple může divák obdivovat soubor výjevů na vitrajích vynikající kvality, pocházejících z hradů Kost a Český Krumlov nebo z kostela ve Slivenci. Zvláštní pozornost je věnována prezentaci uměleckého řemesla doby Václava IV. V kolekci liturgických předmětů a zlatnických prací patří k nejcennějším klenotům monstrance ze Sedlce u Kutné Hory a z Velké Bíteše. Nechybí rovněž kvalitní ukázka liturgických a funerálních textilií či keramické kachle s prolamovanou kružbou. Mezi vzácnými předměty zapůjčenými ze zahraničí lze spatřit např. řezbami bohatě zdobené jezdecké sedlo z Metropolitního muzea umění v New Yorku.

05 adorace pane

06 madona svatotomasska

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr. 5. Dílna Mistra Třeboňského oltáře: Adorace Páně z Hluboké nad Vltavou, kolem 1380
Obr. 6. Madona Svatotomášská, 1420-1440

Výstavu v Císařské konírně Hradu připravil Dr. Jaroslav Sojka ve spolupráci s profesory Janem Roytem a Jiřím Kuthanem a dalšími odborníky na středověké umění. Autorům výstavy se podařilo vytvořit přitažlivý, inspirativní a edukativně hodnotný náhled do světa umění a hmotné kultury Václavovy doby. Sochařství, vitraje, iluminované rukopisy a některé obory uměleckého řemesla jsou zastoupeny ve znamenitém výběru, poněkud upozaděna zůstala pouze prezentace deskové malby. Expozici obohacují početné umělecké artefakty zapůjčené ze zahraniční, které zároveň naznačují internacionální rozměr gotického umění krásného slohu.

Autor: Jiří Bernard Krtička

Fotogalerie výstavy: Jiří Bernard Krtička

Císařská konírna Pražského hradu