„Tohle je velký příběh z Charkova. V době po rozpadu Sovětského svazu vznikaly horečně soukromé živnosti. Sám jsem v té době dodával potraviny do jednoho obchodu, kde jsem se seznámil se sestrou prodavačky, která je na fotografii. Jmenovala se Anna, a ze svých úspor si otevřela restauraci v bývalém výzkumném ústavu, kde zbyly po jídelně volné prostory. Po několika měsících však zkrachovala. Nedaleko továrny FED si poté otevřela stánek s občerstvením. Všichni zaměstnanci si po cestě z práce dávali panáka. Posedávali v zeleni a odpočívali. Anna na fotografii připravuje oběd a je smutná, že jí nevyšel velký byznys a má jen stánek u cesty.“

Podobné mikropříběhy doprovázejí fotografie Valerije Pankova, ukrajinského uprchlíka z Charkova, který našel zázemí v České republice. V dubnu letošního roku zdemoloval jeho byt dělostřelecký granát.

Valerij vyslyšel nabídku svého přítele Martina Wágnera a přicestoval se dvěma kufry do Prahy. Jeden z nich byl plný filmových negativů, které pořizoval od 70. let dvacátého století.

Pro úplně první výstavu Valerie Pankova jsme pro Galerii Františka Drtikola vybrali negativy z let 1997–2001, kde se prolíná autorův bohatý společenský život s nelehkým obdobím transformace ukrajinské společnosti po rozpadu Sovětského svazu.

"Teprve v Rusku, zejména na Sibiři a na Dálném východě, jsem objevil zvláštní vztah domorodců k poutníkům. Je to pro mne sváteční chvíle, mohu-li nahlédnout do života dosud neznámého člověka. Vstřícnost se opakuje na každé cestě, i když nemám nic na oplátku."

Martin Wágner se takto vyznával ze svých zkušeností z dvaceti let cestování po Rusku a zejména na Sibiři v knize Siberia. Už jako sedmnáctiletý tulák začal cestovat za „jiným“ do zemí na východ od České republiky. Fotografoval starověrce, věznice gulagů, nebo pastevce sobů, lovce, vojáky nebo rybáře. Výběr zde vystavených fotografií se zaměřuje na jeho putování po Sibiři.

Dnešní středoevropskou optikou mohou fotografie obou autorů působit podobně exoticky. Profesionální fotograf Martin Wágner jezdil ale fotografovat daleko od domova a vyhledával místa a situace časoprostorově co nejvzdálenější od běžné zkušenosti našeho regionu i od civilizace jako takové. Vystudovaný chemik Valerij Pankov vytvořil doma, mezi svými přáteli a známými svébytný městský deník plný košatých mezilidských setkání a vztahů.

Galerie Františka Drtikola