Baptiste Charneux: Facades and Their Beasts
Futura - Centrum pro současné umění, Holečkova 49, Praha 5 
27. únor 2018 - 15. duben 2018

http://www.futuraproject.cz/futura/event/300-baptiste-charneux-facades-and-their-beasts


Baptiste Charneux rozvíjí svá gesta a svou představivost prostřednictvím hlíny. Ostatní média, která si vyzkoušel, jako dřevo či kov, přitom nadále slouží tomu hlavnímu. Je pracovitý, vynalézavý a výtečně dovede převrátit vše zaběhnuté vzhůru nohama. Třeba že nádoba se točí na kruhu. Barva se nanáší jako emailová glazura. Kamenina se tvaruje. Jeho cílem není tato všeobecná pravidla ignorovat nebo je podrývat, ale postavit se jim a vytknout si je jako výzvu. Tvrdě pracuje, neustále se snaží překonat sám sebe. Ať už na škole v Beauvais či později v Caenu, u rodiny v ardenských lesích či pod alpskými vrcholky, během pobytu na břehu Rhôny, v Praze ve svém strašnickém ateliéru či v žižkovské továrně, všude si najde specifické know-how a ke keramice přistupuje pokaždé na základě konkrétní situace. Keramická hlína totiž vždy pochází z půdy, z něčí rodné hroudy.


Baptiste Charneux prokazuje v hlíně svou zručnost a odhaluje své výrazové prostředky. Cestování mu umožnilo experimentovat s širokou škálou materiálů. Pracuje s tím, co najde: je to otázka volby, ne omezení. Jílové „Útesy černých krav“ na pobřeží Normandie, světlá fajáns v Bessinu, cihlářská hlína v Pikardii, roussillonská glazovaná červená fajáns, kamenina z francouzských Flander, z České republiky či z jedné z germánských provincií – každý z nich má své specifické vlastnosti. Rýsuje se tak určitá smyslná a skrytá kartografie. Současný soubor nových děl umělec vytvořil spolu s pražskou keramičkou Evou Pelechovou v jejím ateliéru. Tato první samostatná výstava je výsledkem jednoměsíční rezidence, kterou ve Futuře inicioval Michal Novotný a jež tak zahajuje jeho program „Arts project in Ceramics & Clay“. Tento pilotní projekt nešetří časem, prostorem ani prostředky, a to od výzkumu až po realizaci. Baptiste Charneux opět potvrzuje svůj talent i svou lásku k hlíně. Jeho aktuální projekt odráží přistěhovalecké okouzlení pestrobarevnými štíty jeho nového města, které jako by vycházely spíše z fantazie než z rozumu. Zdobnost zde slouží ke zprostředkování příběhu. Umělec se rozhodl reprodukovat některé fragmenty, od štuků po odlitky, a přivlastnit si přitom pompézní tvary a pastelovou paletu. A protože se vždy s chutí staví na odpor zvyklostem, pouští se do velmi náročného, ale uspokojivého podniku, kdy si sám vyrábí své bloky, barvené ve hmotě. Je to skutečná výzva, kamenina se totiž nebarví snadno, zvlášť pokud se tak jako on chceme vyhnout chladu emailů. Začíná alchymistická epopej, jejíž jednotlivé početné operace umělce tajně dovedou až ke znovu opracovatelné hmotě.
Baptiste Charneux neustále zdokonaluje svou technickou zručnost ve hře s hlínou. Po dokončení tohoto realizovatelného, ale náročného cvičení disponuje materiálem, který dále zpracovává tlačením do forem a komponuje, ukryt v zákoutích architektury, jež se ho dotýká. Závěrečné vybroušení zvýrazní kontury a nuance těchto záhadných útvarů. A aby při svém výzkumu baroka čerpal ještě z jiného zdroje, vytvořil umělec také podivuhodnou zvířenu, vypůjčenou z téhož estetického okruhu. Zušlechťuje groteskno. Buduje ruiny. Všemi těmito oxymórony se jeho senzibilita pevně hlásí k romantismu, milujícímu grimasu i majestát, nejlépe ve vzájemné kombinace. Proto jsou tyto sofistikované keramické objekty prezentovány na základě principů evokujících lexikum staveniště. To se ukazuje být rozhodující etapou ve vytvoření nové, inspirované a inovativní senzibility v sochařství.

Joël Riff