Jaromír Funke - Avantgardní fotograf  Jaromír Funke - Avantgardní fotograf
Muzeum umění Olomouc - Muzeum moderního umění, Denisova 47, Olomouc 
15. listopad 2018 - 10. únor 2019

http://www.muo.cz/vystavy/jaromir-funke-avantgardni-fotograf--2050/


 Kurátor: Vladimír Birgus, Štěpánka Bieleszová

Letošní podzim a zima v Muzeu umění patří avantgardě. Velkolepou výstavu Rozlomená doba 1908 - 1928 totiž doplní výstava světové proslulého českého fotografa, teoretika fotografie a pedagoga Jaromíra Funkeho (1896 – 1945), která se koncentruje výhradně na nejvýznamnější část jeho tvorby, tedy na avantgardní díla ve stylu funkcionalismu, nové věcnosti, abstrakce a surrealismu. 

Některé Funkeho fotografie z 20. let patří i v mezinárodním kontextu k nejradikálnějším příkladům abstraktních tendencí s originálně zpracovanými motivy světla, světelných obrazů a průsvitnosti. Důležitým momentem ve Funkeho životě bylo setkání s Josefem Sudkem začátkem 20. let, se kterým od té doby udržoval blízké přátelství a na jehož pozvání vstoupil v březnu 1924 do Fotoklubu Praha. Zde zažil Funke první výrazný rozkol s ostatními členy této umělecké komunity kvůli ostré kritice souboru fotografií jednoho mimopražského fotoklubu. Společně s Adolfem Schneebergerem a Josefem Sudkem, kteří se pod jeho slova podepsali, byl již po čtyřech měsících z klubu vyloučen. 

Ještě koncem téhož roku založili vyloučení umělci vlastní Českou fotografickou společnost nezávislou na Svazu českých klubů fotografů amatérů. Ve Společnosti se koncentrovali progresivněji orientovaní mladí fotografové a jejím cílem bylo vymanit se z vlivu grafiky a používat čistě fotografické procesy.

Slavná zátiší

V roce 1923 vytvořil Funke první avantgardní díla ovlivněná kubismem, novou věcností, konstruktivismem a abstrakcí, často jednoduchá zátiší s obyčejnými, mnohdy zdánlivě nefotogenickými předměty, současně však dále vytvářel žánrové snímky v duchu puristického piktorialismu. S osmnácti fotografiemi se zúčastnil I. výstavy Svazu českých klubů fotografů amatérů v Praze. 

V následujícím roce poprvé vystavoval také na mezinárodních fotosalonech v Paříži a v Torontu. Salony obesílal až do začátku 30. let, jeho práce byly vystaveny například v Londýně, Liverpoolu, Turíně, Stockholmu, Zaragoze, Bruselu, Varšavě, Ottawě, New Yorku, Tokiu, Vídni a dalších městech.

Abstraktní foto

V roce 1927 vytváří první díla z cyklu Abstraktní foto, patřící k vrcholům jeho tvorby, a tento cyklus rozvíjí až do roku 1929. Navazuje v něm na starší zátiší se skleněný lahvemi nebo žárovkami, v nichž postupně hrály hlavní roli vržené stíny. V souboru Abstraktní foto ještě intenzivněji rozvíjí téma světla, průsvitnosti a světelných odrazů. Následující cykly Sklo a odraz (Reflexy), zachycující fantaskní konfrontace reality a jejích odrazů ve sklech, a Čas trvá, zobrazující přízračná setkání se uplatňovaly i v jeho detailech industriálních objektů, aktech, fotografiích architektury, portrétech, krajinářských snímcích a dokumentárních záběrech se sociální tématikou.

Funke současně tvořil fotografie v duchu konstruktivismu (například soubor snímků z výstavby kolínské elektrárny). Nekonvenční kompozice, odvážné úhly pohledu a diagonální uspořádání invenčně používal při zachycení jednoduchých motivů v jejich základní podobě.

V současnosti je Jaromír Funke považován za jednu z předních osobností evropské fotografické avantgardy meziválečné doby. Jeho dílo je součástí nejvýznamnějších světových sbírek včetně Muzea moderního umění a Metropolitního muzea v New Yorku, Národní galerie ve Washingtonu, Muzea J. Paula Gettyho v Los Angeles, Národní galerie Kanady v Ottawě nebo Pompidouova centra v Paříži. 

Výstava Muzea umění Olomouc představuje vedle dobových originálů nejslavnějších fotografií rovněž práce málo známé i dosud nikdy nepublikované a vznikla ve spolupráci s Funkeho dcerou paní Miloslavou Rupešovou.

 

Muzeum umění Olomouc - Muzeum moderního umění