Publicistika

Jak se stal papír pomočený od psa uměleckým dílem? Kdo o tom rozhodl? Máme a musíme to akceptovat? Těmito otázkami nás znepokojuje Pohádka o třech malířích. Její autor, brilantní ironik Josef Váchal, nám naštěstí naznačil i řešení: Proti podvodu v umění je nejlepší obranou humor.

V třetí části našeho seriálu, mapujícího online aktivity výstavních institucí, věnujeme zvláštní pozornost videozáznamům sdíleným na YouTube. Videozáznamy slouží nejčastěji k prezentaci expozic a dokumentaci doprovodných aktivit k výstavám  (rozhovorů, diskuzí, přednášek, komentovaných prohlídek).  V některých případech se videozáznamy stávají součástí náročnějších vzdělávacích projektů.

Zatímco na padesáté výročí úmrtí Josefa Váchala si loni vzpomnělo jen pár vesměs nestátních institucí, na jeho partnerku a žačku si kromě Egon Schiele Art Centra v Českém Krumlově nevzpomněl nikdo. Přitom i Anna Macková, která opustila tento svět ve věku dvaaosmdesáti let 4. května 1969, byla bezpochyby talentovanou malířkou a grafičkou a citlivou pozorovatelkou přírody.

V druhém pokračování našeho výběru online aktivit výstavních institucí se vedle internetu zaměřujeme  také na sociální sítě. Sociální média jako moderní platforma, která umožňuje institucím pružně reagovat na současnou situaci, poskytují dostatečný prostor nejen pro vlastní prezentaci, ale i pro realizaci nejrůznějších projektů. Přestože jsou výstavní prostory zavřené, virtuální prostředí dovoluje veřejnosti užít si výtvarné umění alespoň zprostředkovaně z pohodlí domova.

Vzhledem k dočasnému uzavření  muzeí umění a galerií, které si vynutila epidemie koronaviru, jsme začali mapovat výtvarné umění, dostupné na českých internetových zdrojích. Zpočátku jsme se zaměřili na prezentace stálých sbírek umění na webových stránkách hlavních domácích galerijních institucí. První naše zjištění přinášíme v této zprávě. Postupně se s Vámi podělíme o další výsledky hledání uměleckých děl na internetových zdrojích.

Říkali mu „doktor Jed“. Friedlieb Ferdinand Runge (1794–1867) byl německý analytický chemik, který mimo jiné vědecky prozkoumal účinky rulíku zlomocného na lidský organismus. V souvislosti s naším tématem – skrytými počátky abstraktního umění – nás však zajímají především tzv. Liesegangovy obrazce, poprvé popsané Rungem v padesátých letech 19. století.

Galerie Václava Špály představuje pozoruhodnou figurální sochařskou tvorbu Davida Moješčíka, významnou měrou inspirovanou učením a tělesnou kulturou jógy. Výstavu osobitého moravského sochaře střední generace můžete v pražské Špálovce navštívit do neděle 15. března.

Na nedávnou průřezovou výstavu české konstruktivistické tvorby navázalo Museum Kampa expozicí z díla Lubomíra Přibyla, kterou pod názvem Liniemi k prostoru připravila opět kurátorka Ilona Víchová. Výstavu, prezentující tvorbu jednoho z nejoriginálnějších představitelů geometrické abstrakce v poválečném českém umění, můžete navštívit do 22. března.

Výstavou Zdeněk Sýkora 100 připomíná Galerie Zdeněk Sklenář 100. výročí narození významného českého představitele geometrické abstraktní malby 20. století. Minimalisticky pojatá výstava tvoří pendant k loňské retrospektivní expozici umělce, pořádané v téže pražské galerii pod názvem Moje příroda. Aktuální výstavu můžete navštívit do 21. března.

Únor v pražských galeriích patří grafice. Zatímco v Obecním domě probíhá přehlídka soutěžních prací Grafiky roku 2019 a v Galerii Moderna prodejní výstava díla Vladimíra Boudníka, Galerie Hollar pořádá retrospektivu grafické tvorby Šimona Brejchy z období posledních patnácti let. Výstavu nazvanou Kompost můžete navštívit do neděle 1. března.

V posledním lednovém týdnu vyhlásila Nadace Hollar výsledky 26. ročníku soutěže Grafika roku, jediné celostátní akce svého druhu, která hodnotí grafická díla vytvořená v uplynulém roce. Současně udělila Cenu Vladimíra Boudníka za rok 2019 do rukou olomouckého grafika a pedagoga Ondřeje Michálka. Výstavu soutěžních prací Grafiky roku 2019 i laureáta Boudníkovy ceny můžete v pražském Obecním domě shlédnout do 29. února.

V prostoru tří poschodí a 24 ateliérů Vysoké škola uměleckoprůmyslové v Praze probíhá ARTSEMESTR – přehlídka semestrálních prací studentů. Od 30. ledna do 3. února je v celé budově UMPRUM na Palachově náměstí volný vstup denně mezi 10. a 18. hodinou.

Tušíme, že počátky abstraktní umělecké tvorby sahají mnohem hlouběji do minulosti než k prvním letům dvacátého století. Kandinský, Malevič a Kupka se museli vzdát svého prvenství a sestoupit z pomyslného žebříčku. Kdo však byli lidé, kteří se jako první odvážili vyjadřovat formou dosud neznámou? Příběh Justina Kernera a dalších dokazuje, že to rozhodně nebyli profesionální umělci.

Sebastiano del Piombo oživil antické postupy malby na kameni v novověku. Jeho následovníci přecházeli od břidlice a černého mramoru k ušlechtilým nerostům, které přitahovaly obdiv a na konci šestnáctého století se staly předmětem intenzivního studia. Zájem malířů, kupců a zadavatelů upoutaly barevné mramory, jaspisy, acháty, alabastr, onyx a jiné vzácné minerály barevnou kresbou, která měla rozhodující vliv na výběr námětu.

Galerie Hollar zahájila tradiční lednovou výstavu Jubilanti, v níž každoročně prezentuje tvorbu grafiků, kteří v daném roce oslaví kulaté či půlkulaté životní výročí. Expozice třiadvaceti jubilantů z řad Sdružení českých umělců grafiků Hollar poskytuje generačně i výrazově pestrý průřez současnou českou grafickou tvorbu. Výstavu je možno zhlédnout do 2. února.

Výstava Zahradničení ve Špálově galerii představuje tvorbu Šimona Brejchy, jež vychází z otisku elementárních přírodních tvarů, které zbavuje původního významu a uvádí do nového, nejednoznačného kontextu. Často se drobný přírodní detail stává skladebným prvkem překvapivé struktury impozantních rozměrů. Výstavu velkoformátových strukturálních grafik Šimona Brejchy, kterou připravila kurátorka Eva Bendová, můžete navštívit do 26. ledna.

Titul obrazu malířky Petry Malinové na její aktuální výstavě v kutnohorském GASKu nevyzývá ke sportovní aktivitě, ale spíše k reflexi přírodního světa. Název celé výstavy Zemitě odkazuje k zemi (přírodě) ve dvou odlišných rovinách: příroda je nejen námětem obrazů, ale i dodavatelkou netradičních malířských materiálů, zodpovědných za strukturální charakter maleb.  Inspirativní výstavu v Galerii Středočeského kraje v Kutné Hoře můžete navštívit do 9. února.

Kámen v umění a umění v kamenech II. – „Vynález“ malby na kameni Sebastiana del Piombo

Malba na kameni je fenomén v novodobých dějinách umění poměrně vzácný. K jeho největšímu rozšíření dochází ve druhé polovině šestnáctého a v první polovině sedmnáctého století. Za průkopníka malby na kameni můžeme označit benátského malíře Sebastiana del Piombo (1485–1547). Jeho objev zaznamenal malíř, architekt a první historik umění Giorgio Vasari v proslulém díle Životy nejvýznačnějších malířů, sochařů a architektů.

Jiří Valenta aneb Nekonečné mikrokosmy Kopajícího ptáka

Tajemné krajiny, biomorfní konstrukce, dendritické obrazce, bubliny, jednobuněční živočichové, struktury různého druhu, plochy vesmírů. Jednou ponurá barevnost, podruhé výrazné barvy rodící se ze tmy. Můžeme se ponořit do poetického snění, ale najednou jsme raněni řezem žiletky. Tvorba Jiřího Valenty je vzhledem k výrazové šíři neuchopitelná a vzhledem k technické stránce nezařaditelná. Co vlastně máme před sebou — fotografii, kresbu, malbu nebo počítačovou grafiku?

(Expanze) Do prostoru – výstava Josefa Hampla v Kutné Hoře

Výstavou Do prostoru vzdává Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře hold osobnosti Josefa Hampla (1932-2019), neúnavného průzkumníka nových cest ve výtvarném umění, jehož život a dílo se uzavřely 25. března letošního roku. Název výstavy zdůrazňuje tendenci k prostorovému přesahu, příznačnou pro mnohé z Hamplových inovativních výtvarných technik. Inspirativní expozici v kutnohorském GASKu můžete zhlédnout do 19. ledna 2020.