Redakce České galerie zaměstnává lidi znevýhodněné na trhu práce, nabízí jim příležitost uplatnit svoje vzdělání a talent v kultuře. Současně podporuje tvůrce, kteří mají zkušenost s duševním onemocněním, prezentací jejich děl a příběhů ve Skupině F. Již 20 let vydáváme tištěný přehled výstav výtvarného umění, který je zdarma k dispozici v kavárnách a galeriích. V roce 2017 jsme otevřeli zpravodajský a recenzní portál www.ceskegalerie.cz. Prosazujeme zájmy lidí se zdravotním znevýhodněním a vzděláváme veřejnost v oblasti destigmatizace, propojujeme témata duševního zdraví a výtvarného umění, pořádáme přednášky, besedy, výtvarné dílny a autorská čtení. Účastníme se celorepublikové kampaně Týdny pro duševní zdraví. Redakce České galerie je součástí neziskové organizace Fokus Praha, která již téměř 30 let podporuje lidi se zkušeností s duševním onemocněním. Tím, že nás podpoříte, přispějete na udržitelný chod redakce České galerie a realizaci výstav a doprovodných programů Skupiny F. Cíl: 100 000,-Kč Srdečně děkujeme!!!  Fokus Praha, z.ú. Praha www.fokus-praha.cz

Veronika Tučková: Za bránou jistoty 

Veronika Tučková: Za bránou jistoty
Jezuitský kostel Zvěstování Panně Marii, Jezuitská ulice, Litoměřice 
12. červen 2019 - 11. srpen 2019

Litoměřice, SGVU — Jezuitský kostel Zvěstování Panně Marii v Litoměřicích

 


Vernisáž: 11. 6. 2019

Veronika Tučková je pravnučkou naivní malířky Marie Krůtové a vnučkou malířky Jany Štanclové, po nichž zdědila citlivost nejen k malbě, ale ke hře barevných tónů, či někdy náhlých barevných přechodů. Tato mladá malířka původně netoužila studovat na výtvarných školách a nechtěla být ovlivněna akademickým školením. Přesto později studovala v malířském ateliéru Niny Hedwic Mainerové malbu a kresbu. Dříve ale studovala u bulharského umělce Lyube Petrova a následně u malíře Jiřího Housky, který se převážně věnuje figurální tvorbě a portrétům. Částečné ovlivnění jeho tvorbou se objevovalo v raných obrazech Tučkové, které nepostrádaly realistický základ.
Později ale začala spíše hledat svůj vlastní výtvarný jazyk, který čerpal inspiraci z jejích vnitřních představ, ale i z hudby, která se pak částečně otiskovala do jejích obrazů. Jako hudbu však někdy malířka vnímá i ticho, které možná slyší jen hudebníci – a pak napíší novou skladbu. Abstraktní forma jejích prací byla zprvu uzavřená do pevných kontur, navíc ohraničených tmavými linkami. Až později přechází do jiných forem a vzájemně navazuje barevné plochy v téměř hudebním souzvuku rozpažených rukou. „Snažím se malovat pro lidi a myslím si, že teplo, chlad, radost, vztek, vášeň, touha, smutek, sen a další emoce a pocity jsou něco, co k člověku patří a patřit bude, pokud se z nás tedy nestanou stroje,“ dodává mladá malířka. Po několika předchozích výstavách v Praze a v gotickém dvojčeti v Litoměřicích bude mít možnost vystavovat ve větším prostoru a vyrovnat se s formátem kostela Zvěstování Panně Marii v Litoměřicích.

Jezuitský kostel Zvěstování Panně Marii