Redakce České galerie zaměstnává lidi znevýhodněné na trhu práce, nabízí jim příležitost uplatnit svoje vzdělání a talent v kultuře. Současně podporuje tvůrce, kteří mají zkušenost s duševním onemocněním, prezentací jejich děl a příběhů ve Skupině F. Již 20 let vydáváme tištěný přehled výstav výtvarného umění, který je zdarma k dispozici v kavárnách a galeriích. V roce 2017 jsme otevřeli zpravodajský a recenzní portál www.ceskegalerie.cz. Prosazujeme zájmy lidí se zdravotním znevýhodněním a vzděláváme veřejnost v oblasti destigmatizace, propojujeme témata duševního zdraví a výtvarného umění, pořádáme přednášky, besedy, výtvarné dílny a autorská čtení. Účastníme se celorepublikové kampaně Týdny pro duševní zdraví. Redakce České galerie je součástí neziskové organizace Fokus Praha, která již téměř 30 let podporuje lidi se zkušeností s duševním onemocněním. Tím, že nás podpoříte, přispějete na udržitelný chod redakce České galerie a realizaci výstav a doprovodných programů Skupiny F. Cíl: 100 000,-Kč Srdečně děkujeme!!!  Fokus Praha, z.ú. Praha www.fokus-praha.cz

Viktor Dedek: Místo rodiny 

Viktor Dedek: Místo rodiny
Národní galerie Praha - Veletržní palác, Dukelských hrdinů 47, Praha 7 
1. březen 2019 - 28. červenec 2019

Praha 7

https://www.ngprague.cz/exposition-detail/introducing-viktor-dedek-misto-rodiny/


Ve svém novém projektu nazvaném Místo rodiny, který vznikl přímo pro prostory prezidentského salonku Veletržního paláce, se Viktor Dedek vydává po stopách vlastní identity. Divákovi předkládá topografii (biografické) utopie, načrtnutou vzpomínkami z dětství a přefiltrovanou sociálním aparátem vzdělávacího pokroku. Zrcadla umocňují pocit (záměrné) ztracenosti, který prostupuje umělcův prostorový narativ fragmentovaného já prodělávajícího přestavbu. Odcizené zóny heterotopie a nositelé lacanovské hry mezi sebepoznáním a sebeobrazem usnadňují cestu na imaginární místa vícečetných možností a kladou odpor jednodimenzionální realitě i uzavřeným scénářům. Místo rodiny je anti-oidipovské snažení, terapie svého druhu, která vede k osvobození a emancipaci utlačovaného subjektu.

Nejednoznačnost obsažená v názvu instalace (místo jako území, ale i role či náhrada) je zdůrazněním strategie „zvol si svou vlastní cestu“, užívané často v počítačových hrách. Divák se v Dedkově instalaci stává hráčem a jedná jako duchampovský celibátnický stroj (machine célibataire), což podle Deleuze a Guattariho vede ke genezi nového subjektu a čistých intenzivních kvalit prostřednictvím své vlastní produkce tužeb a autoerotismu. Zdá se, že umělcovu intimnímu vyprávění o rozluce a lásce dominuje prazvláštní zakoušení podvojné touhy po přítomnosti a nepřítomnosti. A přesto i zde, v tomto imerzivním denním snění, je patrný Dedkův investigativní zápal, odkrývající další vrstvu palimpsestu a zobrazující to, co ukazuje celá umělcova dosavadní praxe: křehkost mezilidské interakce a deflaci komunikace v dobách odcizování plných alternativních realit a vícečetných já.

Veletržní palác - NGP